Karel V. z dynastie Habsburků

Biografie / Šlechta

*24.2.1500 (Gent, Nizozemsko) – †21.9.1558 (San Jerónimo de Yuste, Extremadura, Španělsko), z dynastie Habsburků, španělský král v letech 1516–1556, římskoněmecký císař v letech 1519–1556, syn Filipa I. Sličného a Jany Šílené, vnuk císaře Maxmiliána I. Zdědil největší soustátí té doby v Evropě. Byl prohlášen postupně za panovníka v Nizozemsku (1506), ve Španělsku (1516, definitivní spojení Aragonie s Kastilií) a v italských zemích (Sicílie, Neapolsko, Sardinie), roku 1519 byl zvolen za finanční podpory Fuggerů římskoněmeckým králem (tituloval se císařem, císařská korunovace proběhla roku 1530 papežem v Bologni). Své rakouské a švábské země dohodami z let 1520 a 1521 (zejména 21.4.1521) předal svému bratrovi Ferdinandu I. Habsburskému a jmenoval ho svým zástupcem v říši. Tím se Habsburkové rozdělili na španělskou a rakouskou větev. Rakouská větev získala roku 1526 českou a uherskou korunu. Karel V. usiloval o posílení hegemonie Habsburků v Evropě, hlavně v Německu, a o upevnění panovnického absolutismu ve svých zemích. Proti absolutistickým snahám a finančním požadavkům Karlova dvora vypuklo v letech 1520–1521 ve Španělsku povstání komunérů. Po jeho potlačení ztratila města politická práva, v ltetch 1538–1539 byla oslabena i práva grandů. Hlavním soupeřem Karla V. byl francouzský král František I. Vedl s ním čtyři války o Itálii, Burgundsko a Flandry (1521–1526 madridský mír, 1527–1529 mír v Cambrai, 1536–1538 příměří v Nice, 1542–1544 mír v Crépy-en-Laonnois). Ve válkách s muslimy odrazil Karel V. roku 1532 spolu s německými knížaty postup Turků do střední Evropy (roku 1529 byla obležena Vídeň). Roku 1535 porazil piráta Chejruddina, který si vytvořil vlastní stát v Tunisku. Katolická Francie podporovala proti Karlovi V. Turky (1536 smlouva se sultánem Suleymanem II., spojenectví s Chejruddinem) i německé protestanty. Karel V. se snažil zastavit reformaci, která vedla k dalšímu osamostatnění německých knížat. V roce 1521 vydal wormský edikt (prohlášení Luthera za kacíře), později usiloval o smír mezi protestanty a katolíky (augšpurský sněm 1530) a donutil roku 1545 papeže svolat reformní koncil (viz tridentský koncil). Odpor protestantů sdružených ve šmalkaldském spolku zlomil vojensky roku 1547 v bitvě u Mühlbergu. Převaha Karla V. v Německu trvala do roku 1552, kdy se spojil Mořic Saský a protestanti s francouzský králem Jindřichem II. Roku 1555 byl uzavřen augšpurský náboženský mír. Karel V. oženil roku 1554 svého syna Filipa II. s anglický královnou Marií. Roku 1556 se vzdal vlády, zemřel v klášteře v Estramaduře. Karel V. se zajímal o hudbu a malířství (Tizian). Za jeho vlády byla Španěly dobyta říše Aztéků (1519–1521) a Mayů (1532–1534).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 12. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: "dámský mír", Albrecht Aicibiades, Alessandro Medici, Andrea Doria, Antoine Perrenot de Granvelle, Bartholomäus Welser, Colonna, Confessio Tetrapolitana, dublon, Ferdinand I. Habsburský, Filip Hesenský, Filip I. Sličný, Filip II. z habsburské dynastie, František I., Franz von Sickingen, Gerolamo Cardano, Giulio Campi, grandes de España, Habsburkové, Jan Fridrich, Jana I. Kastilská, Juan Ginés de Sepúlveda, koncil, Konstanz, Kristián III., Lamoral Egmont, madridský mír, Malta, Marcurino Arborio di Gattinara, Markéta Parmská, Martin Luther, Mořic, Nizozemí, Noyon, řád zlatého rouna, Sacco di Roma, šmalkaldská válka, šmalkaldský spolek, Španělsko, švýcarská garda, Tizian, Toledo, Vilém I. Oranžský.