Johannes Volkelt

[Folkert], *21.7.1848 – †18.5.1930, německý filozof, psycholog a estetik; profesor univerzity v Jeně, Basileji, Würzburgu a Lipsku. Jeho systém se formoval pod vlivem idejí I. Kanta

, G. W. F. Hegela

, A. Schopenhauera

a E. Hartmanna. Z kritiky Kanta vyvodil závěr o nemožnosti ryze imanentní teorie poznání; svůj vlastní systém rozvíjel jako transsubjektivismus (Erfahrung und Denken – Zkušenost a myšlení); lidské poznání je organizováno díky transsubjektivnímu minimu, tj. jakémusi objektivnímu bytí, jemuž je vlastni určitý řád. Uznání transcendentního bytí je podle Volkelta intuitivní funkcí nevědomé psychiky. Volkelt kritizoval E. Husserla

, H. Cohena

, H. Rickerta

a další subjektivní idealisty za roztržku mezi bytím a hodnotou; zastával vzájemnou závislost bytí a významu na základě seberealizace absolutních hodnot. V estetice se přikláněl k psychologismu

; rozvíjel Fischerovu a Lippsovu teorii vcítění; předmětem estetiky je niterná zkušenost subjektu na rozdíl od přírodních věd, jež se zabývají zkušeností vnější. Volkeltův pokus o spojení psychologie, normativního a metafyzického přístupu v estetice neuspokojuje pro svou eklektičnost

. Jeho estetika obsahuje přesto mnoho jednotlivých cenných myšlenek. Z dalších spisů: Gewisheit und Wahrheit (Jistota a pravda), Das Problem der Individualität (Problém individuality), System der Ästhetik (Systém estetiky).