Jiří Adamíra

Biografie / Herectví

*2.4.1926 (Dobrovice u Mladé Boleslavi, Československo) – †14.8.1993 (Praha, Československo), český filmový, divadelní, televizní a rozhlasový herec. V Praze studoval gymnázium a poté elektrotechnickou průmyslovku, ale pak se začal bez další odborné průpravy věnovat divadelní dráze. Byl členem Divadla mladých pionýrů (1945–1946), Divadla pracujících ve Zlíně (1946–1950), Státního divadla v Ostravě (1952–1962), Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (1962–1990) a Národního divadla v Praze (1990–1993). Na divadelních prknech sehrál desítky rolí klasického i moderního repertoáru (Othello, Racek, Strýček Váňa, Hamlet, Pygmalion, Maryša, Dva na koni, jeden na oslu, Sladké ptáče mládí, Komik, Baron Prášil, Tvrdohlavá žena, Zimní pohádka, Slečna od Maxima aj.). Počátkem 50. let se také poprvé uplatnil malými rolemi ve filmu, k němuž se naplno (vzhledem k divadelnímu působení mimo Prahu) vrátil znovu až v 60. letech. Zahrál si většinou vedlejší role v desítkách filmů (slušely mu postavy kriminalistů, často účinkoval pod taktovkou Otakara Vávry), bohužel výraznou hlavní roli, která by byla hodna jeho talentu, nikdy nedostal. Uplatnil se rovněž v řadě televizních filmů, inscenací a seriálů (za nejvýznamnější z jeho televizních flmů je považováno drama Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, v níž s mrazivou přesvědčivostí vytvořil postavu cynického esesáka Branskeho a odvedl jeden ze svých nejlepších výkonů). Zahrál si také v několika slovenských a maďarských filmech (např.v Szabóově Hanussenovi). Vynikal profesním perfekcionismem, náročností na sebe i na druhé, uhlazeným zjevem, vrozenou noblesou, šarmem a inteligencí, navíc byl obdařen krásným kultivovaným a podmanivým hlasem, což ho předurčovalo do rolí chladných aristokratů a příslušníků inteligence, často poznamenaných hořkostí a cynismem a nazírajících na svět s ironií a nadhledem. Díky jedinečnému hlasu se uplatnil také v dabingu a v rozhlase a vynikl i jako recitátor (některá jeho recitační pásma v pražské Viole byla zaznamenána na gramofonové desky, známá je např. jeho jedinečná recitace básně E. A. Poea Havran). Několik let působil také jako oblíbený pedagog na DAMU. Za své dílo získal několik ocenění, až těsně před pádem komunistického režimu byl poctěn tehdejším titulem zasloužilý umělec (1989). Větší satisfakcí mu však zřejmě bylo krátké působení v Národním divadle, bohužel již v době, kdy ze zdravotních důvodů musel své aktivity omezovat. Jeho manželkou byla herečka Ljuba Benešová, po rozchodu od ní žil v partnerském vztahu s herečkou Hanou Maciuchovou. Zemřel ve věku 67 let na pooperační komplikace (rakovina páteře). Vybraná filmografie: sportovní komedie Vítězná křídla (1950), hudební koncentrát socialistického realismu Zítra se bude tančit všude (1952), apokalyptická vize nacistických hrůz podle povídky Hany Bělohradské ...a pátý jezdec je Strach (1964), generační drama z rozjitřených 60. let Bloudění (1965), mistrovská televizní adaptace novely Arnošta Lustiga Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou (1965), tragikomedie z vojenského prostředí podle povídky Milana Uhdeho Souhvězdí Panny (1964), špionážní drama Transit Carlsbad (1966), televizní film Ministerstvo strachu (1966), pokus o akční film s kriminální zápletkou Hra bez pravidel (1966), televizní historické drama Waterloo (1967), kriminální drama z prostředí psychiatrické léčebny Dům ztracených duší (1967), psychologický snímek podle námětu Jana Procházky Směšný pán (1969), příběh stárnoucí herečky Hvězda (1969), adaptace divadelní hry Julia Zeyera Radúz a Mahulena (1970), televizní drama podle románu Jakoba Wassermanna Případ Mauricius (1970), kriminální drama Jeden z nich je vrah (1970), televizní seriál podle historické ságy Aloise Jiráska F. L. Věk (1971), televizní hororová romance podle povídky Sheridana le Fanu Hostinec U létavého draka (1971), televizní kriminální drama Svědectví mrtvých očí (1971), historka o odhalení válečného zločince Podezření (1972), oblíbený televizní seriál odehrávající se v letech 1936–1945 Byl jednou jeden dům (1974), populární televizní seriál Chalupáři (1975), historický snímek o citovém vzplanutí Jana Nerudy a Karolíny Světlé Příběh lásky a cti (1977), psychologické drama Advokátka (1977), populární televizní seriál Nemocnice na kraji města (1977), psychologické drama s kriminální zápletkou Stíhán a podezřelý (1978), televizní historické drama Smrt císaře a krále Karla IV. (1978), televizní drama podle románu Julese Vernea Bratři Kipové (1979), epizoda ze života pěvkyně Emy Destinové Božská Ema (1979), televizní seriál Dnes v jednom domě (1979), televizní seriál Inženýrská odysea (1979), kinematografická úprava dvou částí seriálu Třicet případů majora Zemana pod názvem Rukojmí v Bella Vista (1980), milostný příběh Nevěsta k zulíbání (1980), televizní adaptace románu J. Verna Dvacet tisíc mil pod mořem (1980), televizní kriminální komedie Proč se vraždí starší dámy (1981), epizodová komedie Zelená vlna (1982), nevýrazná adaptace románu Karla Misaře Periférie pod názvem Poslední vlak (1982), televizní kriminální drama Čtverec mizení (1982), historický velkofilm o osudech J. A. Komenského Putování Jana Amose (1983), drama z prostředí Žižkova Poločas štěstí (1984), historické drama z přemyslovských časů podle divadelní hry Františka Hrubína Oldřich a Božena (1984), historické drama z třicetileté války podle novely M. V. Kratochvíla Komediant (1984), další adaptace novely M. V. Kratochvíla Veronika (1985), televizní seriál detektivních příběhů Panoptikum města pražského (1986), lyrický snímek o láskách a zápasech Leoše Janáčka Lev s bílou hřívou (1986), maďarské historické drama o známém jasnovidci Hanussen (1988), půvabná adaptace románu Vladislava Vančury Konec starých časů (1989), televizní seriál Dobrodružství kriminalistiky (1989), televizní historické drama z časů selských rebelií Morové povětří (1989), historické drama o známém slovenském lékaři Jánu Jesenském Svědek umírajícího času (1990,vypravěč), televizní historické drama z třicetileté války Popel a hvězdy (1990), televizní detektivka Maigretův první případ (1991), televizní antické drama a Adamírův poslední film, v němž si navíc zahrál se svou partnerkou Hanou Maciuchovou, Kadeř královny Bereniké (1992).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 6. 2009
Autor: PST

Odkazující hesla: Hana Maciuchová.