já

Psychologie

Psychologie, individuálně integrovaný celek duševního života člověka spojený s aktem sebeuvědomování (sebereflexe) a sebehodnocení (sebepojetí, self-conceptu); podstatný znak osobnosti a současně výraz úrovně její integrace; psychofyzikální totalita člověka v daném okamžiku, zahrnující vědomé i nevědomé aspekty osobnosti; prožitkový modus charakterizovaný vědomím sebe a utvářený (formovaný) v procesu ontogeneze; pocit vlastní jedinečnosti (diferencovanosti od ostatních lidí a okolního světa) a identity determinovaný prožíváním vlastního těla ve vztahu k okolí, myšlením a mezilidskými vztahy utvářejícími osobnost; podstatná komponenta jáství specifická relat. stálostí, plasticitou a zaměřeností, rozvíjející se po celý život jedince. Jevovou stránkou já je vědomí sebe a okolí spojené s vědomím identity, které je formováno zejména při dialogu, kdy je nejvíce vyhraněna polarita „já“ a „ty“. Proces sociální interakce je proto hlavním činitelem při vytváření obrazu vlastního já s jeho společenskými vazbami. – Pojem já je jedním z nejmnohoznačnějších psychologických termínů, interpretovaných v historickém pohledu z mnoha hledisek (metafyzické pojetí J. Deweye, empirické koncepce W. Wundta, W. Jamese a H. Münsterberga, emocionalistický přístup T. Lippse) v nesčetných modalitách (já jako asimilace a komplikace představ; souhrn vědomí; splývání psychických dějů ve fenoménu „moje“; činorodé a nezávislé podmětné východisko; proces trvalého seskupování psychických kvalit ve vztahu k vlastní osobě; podklad a podstata duševna, příčina bytí, která i v proměnách zůstává totožná). Souvislé trvání já ve vědomí podnítilo spory o převaze jeho duševní podstaty (W. Wundt, W. James) či organické determinace (T. Ribot) a sehrálo důležitou roli v interpretacích zdůrazňujících jeho funkcionální (R. Miiller-Freienfels) či hodnotící význam (S. Freud). O syntetizující pohled se pokusil K. Jaspers, podle něhož já obsahuje složku vědomí vlastní aktivity, vědomí identity v čase („jsem, jako jsem byl“), vědomí jednoduchostí („nyní prostě jsem“) a vědomí rozdílu já a okolí (vědomí jedinečnosti). Viz také sebepojetí.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: charakter, depersonalizace, dystonie, ego, jáské mechanismy, jáské mechanismy, jáství, kontakt, pole psychologické, sebevědomí, skotomizace, Théodule Ribot, uvědomování, uvědomování, vědomí, vytěsnění, vývoj psychiky.