fylogeneze

Biologie

[Řečtina], kmenový (historický) vývoj organismů včetně člověka, tj. konkrétní cesty a proměny vývojových linií, na rozdíl od vývojů individuálních (ontogeneze). Vznik, štěpení i vymírání jednotlivých vývojových linií a taxonů (tj. kladogeneze), spojené se změnami jejich vlastností (tj. anageneze) a s občasnými obdobími neměnnosti (tj. stazigeneze). Fylogeneze většinou vede od jednodušších organismů k složitějším a na prostředí nezávislejším. Termín ffylogeneze poprvé použil 1866 E. Haeckel. Fylogeneze je nutno vždy chápat v jednotě s ontogenezí, tj. individuálním vývojem organismů. Oba tyto procesy jsou vždy vzájemně těsně spojeny a vzájemně se podmiňují. Jejich jednotu vyjadřuje biogenetický zákon. Objasnění fylogeneze se děje buď rekonstrukcí fylogenetických změn fosilního a recentního materiálu, nebo interpretací poznatků získaných studiem žijících organismů. Viz také ontogeneze.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 1. 2019
Autor: -red-

Odkazující hesla: adaptace sociální

, akarologie, anageneze, antropologie, Artěmij Vasiljevič Ivanov, atavismus, biogenetický zákon, biologie, divergence, embryologie, endogenní viry, etologie, evoluce, evoluční biologie, kladogeneze, Konrad Lorenz, mitochondrie, morfologie, nahosemenné rostliny, neuroendokrinní regulace, obratel, ontogeneze, organismus, palingeneze, peří , plastidy, řasy, taxonomie, trávicí trubice, vylučovací orgány, zuby.