embryologie

Lékařství / Biologie

Nauka o zárodečném vývoji mnohobuněčných organismů V širším smyslu vývojová biologie, která studuje celou ontogenezi organismu od oplození do jeho zániku. Zahrnuje tedy i problematiku rozmnožování a diferenciace buňky, tvorby pohlavních buněk, procesů růstu, pohlavního a nepohlavního rozmnožování, larválního vývoje, otázky regenerace a stárnutí V užším smyslu nauka o zárodečném vývoji (embryogenezi). Embryologie je jedním ze základních biologických oborů, má úzký vztah k cytologii, histologii, morfologii a genetice. Řeší i obecné otázky evoluce a fylogeneze. Hlavní směry: embryologie popisná, srovnávací, experimentální, chemická, molekulární a imunoembryologie. Hlavní rozvoj embryologie nastal koncem 18. a v 19. století. Na rozvoji embryologie se podíleli zejména K. F. Wolff, K. E. von Baer, A. O. Kovalevskij, W. Roux, D. P. Filatov, H. Driesch, T. H. Morgan, H. Spemann, u nás J. E. Purkyně, F. Vejdovský, J. Florian, F. K. Studnička, Z. Frankenberger a I. Stanek. Poznatky embryologie se uplatňují především v lékařství (při studiu vývoje lidského zárodku a plodu) a v zootechnice, například při chovu skotu, drůbeže a ryb. Spolu s molekulární biologií je metodika embryologie základem umožňujícím ovlivňovat vlastnosti potomstva, například metodou kultivace embrya mimo matku, přenosem embrya mezi matkami a genové manipulace aj.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 2. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: akarologie, biologie, čelistní kloub, embryologie, Étienne Geoffroy Saint-Hilaire, Ivan Staněk, Jan Florian, Jean Louis Brachet, teratologie, zoologie.