Zlatá stezka

Obchodně a strategicky důležitá spojníce Čech s Bavorskem

, v Německu nazývána „česká“. Vedla z Pasova

do Prahy. Šumavu

přecházela ve dvou stezkách (původně Vintířova

do údolí Otavy k Sušici, od 13. století přes Soumarský most a Volary do Prachatic). Užívána již v době keltského osídlení českých zemí, písemně doložena od přelomu 10. a 11. století. Po Zlaté stezce byla do Čech a odtud dále na Moravu a do Slezska dopravována především sůl ze Solné komory, na jihozápadě bylo vyváženo obilí, tuky, slad a jiné potraviny. Ze skladování soli a obchodu s ní bohatla města na Zlaté stezce, zvláště Prachatice. Od konce 16. století hospodářský význam Zlaté stezky klesal, neboť přepravci zboží porušovali její výsadní postavení a sůl byla dovážena do Čech i jinými cestami. Roku 1706 císař Josef I.

dovoz soli po Zlaté stezce zakázal.