barok

Období asi 1580–1750; obecné rysy hudebního baroku jsou patos, kontrasty, monumentalita, okázalá virtuozita formy a výrazu. Barok přinesl v hudbě převratné změny, jejichž důsledky sahají až do naší doby. Renesanční představa vícehlasu jako celku současně znějících melodií byla vystřídána pojetím vícehlasu jako řady za sebou následujících akordů. Relativní rovnoprávnost jednotlivých hlasů byla nahrazena zprvu nadvládou jediného (nejčastěji nejvyššího) hlasu, ke kterému ostatní hlasy tvořily doprovod (doprovázená monodie), později se těžiště přesouvá do vnějších hlasů a posléze do basu. K utvrzení nové hudební představivosti přispěl nový způsob notace klávesových nástrojů (generální bas

). Všechny tyto převratné změny umožnily potom postupné osamostatnění hracích technik jednotlivých nástrojů a dalekosáhlý rozvoj instrumentální hudby. Součástí každé skladby se stal nástrojový doprovod v podobě continua. Výrazové možnosti hudby byly prohloubeny požadavkem, aby melodie vyjadřovala obsah zpívaného textu, důrazem na sdělovací funkci hudby (afektová teorie) a dále objevem prostorových, barevných a dynamických kontrastů, které se staly základem tzv. koncertantního stylu. – Kontrapunkt, který byl na začátku baroku programově odmítán jako zastaralý styl (stile antico), byl brzy přijat mezi základní výrazové prostředky baroku a stal se pro něj charakteristický. V baroku dozrály a byly vytvořeny nové hudební formy: v hudební oblasti – instrumentální sonáta, fuga, suita, ouvertura, concerto grosso, sólový koncert; v oblasti vokální a hudebně dramatické – árie, recitativ, opera, oratorium, kantáta. Hlavními představiteli hudby baroku: v Itálii G.Caccini, C.Monteverdi, G.Frescobaldi, G.Carissimi, A.Corelli, G.Torelli, A. a D.Scarlatti, A.Vivaldi; ve Francii-J.B.Lully, D.Gaultier, F.Couperin, J.Ph.Rameau; v Nizozemí J.P.Sweelinck; v Anglii H.Purcell, G.F.Händel; v Rakousku J.J.Froberger, A.Cesti, H.I.F.Biber, J.J.Fux, A.Caldara; v Německu H.Schütz, J.Pachelbel, D.Buxtehude, J.S.Bach G.Ph.Telemann; v českých zemích zvláště A.Michna, P.J.Vejvanovský, Š.Brixi, B.M.Černohorský, D.Zelenka. Viz také barok obecně

, barok ve výtvarném umění

, barok v dramatickém umění

, barok v literatuře

.