galantní sloh

Novověk

Hudba, sloh v období přechodu od baroka ke klasicismu. První fáze (asi v letech 1710–1740) vznikla jako odnož pozdně barokního slohu; hlavním znakem je převaha figurativních prvků a oslabení polyfonní motivické práce. Hlavní představitelé F. Couperin, G. Ph. Telemann, D. Scarlatti, G. Tartini. Druhá fáze (asi v letech 1750 – 1775) je negací baroka, odmítá patos barokní hudby a její přísný kontrapunkt, uplatňuje přirozenost a lehkost, průzračnou harmonii, figurativnost, rafinovanost v dynamice a artikulaci. Delší souvislá melodie se stává členitější (typickou jednotkou je většinou dvoutaktí). Z představitelů B. Galuppi, G. B. Sammartini, L. Boccherini, J. Ch. Bach, v raném díle J. Haydn a W. A. Mozart. – Viz také rokoko.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 1. 2019
Autor: -red-

Odkazující hesla: expresívní sloh.