autogenní trénink

Soubor technik koncentrace a relaxace

. Reguluje svalové napětí nejprve u svalstva kosterního, které lze ovládat vůlí, a následně i napětí psychické. Důsledkem je změna psychických obsahů (představ, myšlenek, pocitů) vůlí obtížně ovladatelných a zvýšení sebevlády. Autorem autogenního tréninku je německý neurolog J. H. Schultz (*1884–†1970), který vychází kromě poznatků neurofyziologie též z prvků jógy

(koncentrační cvičení, cvičení dechová, tělesné pozice) a metod sugesce

a hypnózy

(zvláště autohypnózy). Na nižším stupni se nacvičují pocity tíže, tepla a chladu, rytmy dechu a tepu. Vyšší stupeň zahrnuje nácvik představ „vlastní“ barvy, konkrétních předmětů, abstraktních jevů, určitého člověka a zpřítomňování vnitřních zážitků. Užívá se hlavně v psychoterapii

, zejména k léčení funkčních poruch a ve sportu jako součást regeneračních procesů sportovců.