Tournai

Města a obce

[Turne], vlámsky Doornik – geografie, historie, město v Belgii v provincii Hainaut, na Šeldě. Má 68149 obyvatel (1994). Průmysl cementárenský, strojírenský, potravinářský, textilní (koberce), kožedělný, polygrafický, pivovarnický. Železniční křižovatka. Katedrála (12.–13. století). V římské době Tornacum, popřípadě Turris Nerviorum, hlavní město keltských Nerviů, po jejich porážce v letech 57 a 53 př.n.l. se území stalo součástí římské provincie Gallia Belgica Secunda. V roce 406 bylo dobyto Alany, v roce 431 Franky. V 6. století zde bylo založeno biskupství, záhy však připojeno k Noyonu. První sídlo Merovejců, smlouvou verdunskou v roce 843 bylo začleněno do západofranské říše. V roce 881 bylo vypleněno Normany. V roce 1146 znovu sídlo biskupa, město však získalo správní autonomii. v roce 1187 se dostalo do přímé závislosti na francouzském králi, který potvrdil a rozšířil městu privilegia. Ve 13. století se stalo opěrným bodem francouzské politiky ve Flandrech. V roce 1340 bylo Tournai obléháno spojenými vojsky Eduarda III. a Jacoba z Artevelde. Po smlouvě v Troyes v roce 1420 mezi anglickým králem Jindřichem V. a francouzský králem Karlem VI. převzaly z obavy před rozpínavostí burgundského vévodství moc ve městě cechy, které učinily z Tournai jediné velké město na sever od Loiry, které zůstalo po roce 1422 věrné Karlu VII. Mírem madridským v roce 1526 byl francouzský král František I. nucen postoupit město Karlu V. a Tournai se tak stalo součástí Španělského Nizozemí. V roce 1559 biskupství pňpojeno ke Cambrai. V roce 1667 obsadil Tournai Ludvík XIV.. Mírem utrechtským v roce 1713 připadlo Rakousku. V letech1745-1748 a 1794-1814 připadlo město zpět k Francii, v roce 1815 bylo přiřčeno Nizozemsku a od roku 1830 je součástí Belgie.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: madridský mír, nizozemské výtvarné umění, turné.