Ludvík XIV.

Biografie / Šlechta

*5.9.1638 – †1.9.1715, z rodu Bourbonů, přezdívaný též Král Slunce (Le Roi Soleil), od roku 1643 francouzský král, syn Ludvíka XIII.

Do roku 1661 byla regentkou králova matka Anna Rakouská, po smrti kardinála Richelieua byl prvním ministrem kardinál Mazarin. V letech 1648–1653 protiabsolutistické hnutí fronda. Po Mazarinově smrti v roku 1661 se ujal Ludvík XIV. sám vlády. Dovršil ve Francii absolutismus, který dočasně odpovídal hospodářským potřebám země. Velikost královské moci mělo podporovat rozvíjející se umění, věda, literatura. Hospodářský rozvoj a společenská stabilita byly postupně otřeseny zrušením nantského ediktu (útěk hugenotů, dragonády) a neustálými válečnými výboji. Důsledky ekonomického oslabení země se projevily již v posledním desetiletí vlády Ludvíka XIV. (hospodářský a finanční bankrot v roce 1693, povstání camisardů) a zejména za jeho nástupců. Ve vnitřní politice podporoval Ludvík XIV. galikanismus (hlavní ideolog J. B. Bossuet). V zahraniční politice těžil z vedoucího postavení Francie v Evropě po třicetileté válce a snažil se o další upevnění její rozhodující moci v Evropě dobytím Nizozemí (zejména Flander a Brabantska), německých zemí na levém břehu Rýna a získáním Španělska. V rámci své expanze vyvolal devoluční válku v letech 1667–1668, válku o Nizozemí 1672–1678, uskutečnil reunie a vedl válku o dědictví španělské v letech 1701–1714. Trvalými územními zisky bylo Alsasko, Lille, Štrasburk, Franche-Comté. Za Ludvíka XIV. nastal vrcholný rozkvět dvorské kultury (období barokního klasicismu – zámek ve Versailles), politický a společenský život značně ovlivňovaly jeho milenky (de La Vallière, de Montespan, de Maintenon). Na sklonku jeho vlády začala sílit společenská kritika absolutismu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 7. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Anna Rakouská

, Antoine Coypel, Bastila, Belfort, Bourbonové, Cabal, Camille Tallart, Comédie Française, Conti, devoluční válka 1667-68, Dover, dragonáda, edikt postupimský, Elisabeth Charlotte, Filip Orleánský, Filip V. Španělský, Francie, Francois de La Mothe Le Vayer, François-Michel Le Tellier de Louvois , Françoise d'Aubigné Maintenon, francouzské výtvarné umění, Frankfurtská aliance, fronda, galikanismus, George Villiers, 2. vévoda z Buckinghamu, Gian Lorenzo Bernini, haagská smlouva, Henri Turenne, Jean Baptiste Colbert Torcy, Jean-Baptiste Colbert, Jean-Baptiste Lully, Jean-François Paul de Gondi kardinál de Retz, Jules Hardouin-Mansart, Karel II., Leopold I. z habsburské dynastie, Lille, Lotrinsko, Louis Hector Villars, Louis II. princ de Condé, Louis Quatorze, Louise Françoise La Vallière, Louisiana, Ludvík XV., Madame de Montespan, Marie Terezie, Miguel de Molinos, náboženské války ve Francii, Navarra, Nicolas Sanson, Oranžsko, pays d'état, Provence, pyrenejský mír, Rákóczi František II., rastattský mír, régence-styl, Richard Griffith, Rijswijk, Robert de Cotte, Robert Nanteuil, Saint-Denis, satmárský mír, stát jsem já, Tournai, Trianon, uniforma, války o falcké dědictví, Viktor Amadeo II., William Temple.