terakota

Italsky terracotta – porézní výrobky z pálené hlíny, zpočátku bez glazury, později zdobené polychromií i glazované. Od pravěku menší sošky z vypálené hlíny, zobrazující člověka nebo zvířata. V Evropě od neolitu (6. tisíciletí př.n.l.), v antice používány v umělecké řemeslné výrobě i formy pro opakovanou výrobu. Terakoty sloužily při kultovních obřadech nebo jako dekorativní předměty.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 12. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: babylónské výtvarné umění, baktrijské výtvarné umění, barmské výtvarné umění, Cremona, egejské výtvarné umění, elamské výtvarné umění, Jan Červ, japonské výtvarné umění, Kartágo, keramika, kružba, kyrgyzské výtvarné umění, Tánagra.