elamské výtvarné umění

Ve 4. tisíciletí př. n. l. se paralelně s obeidskou kulturou rozvíjí kultura města Súzy

s polychromovanou keramikou se stylizovanými zvířaty (jeleni, ptáci). Ve 3. tisíciletí př. n. l. glyptika

(válečkové pečetě) a monumentální sochařství pod vlivem sumerským

(monumentální vápencové sochy a skalní reliéfy). Ve 2. tisíciletí př. n. l. elamské výtvarné umění rozvíjí sumerské dědictví ve vlastním výtvarném projevu, pětistupňový zikkurat

s vnitřním schodištěm a prostorami (Džoga Zambil

), bronzové torzo královny Napirasu, kompoziční využívání písma zvláště na stélách (Narámsínova

) a barevně glazované terakotové

reliéfy. Ve 2. a začátkem 1. tisíciletí př. n. l. bylo elamské výtvarné umění ovlivňováno luristánskými bronzovými

kolekcemi eurasijského charakteru (nomádské součásti postrojů, zbraně, nádoby). Od 7. století př. n. l. se elamské výtvarné umění rozvíjelo v rámci médské

a perské říše

.