svěcení

Liturgický úkon, jehož účelem je: a) rituální přenesení magických vlastností na věci, osoby a místa, jež se tímto aktem začleňují do systému náboženského kultu, mimo rámec daného kultu svěcení neplatí (ruší se); b) vyčlenění věcí (kostela, oltáře) z profánního užívání; c) ustavení osoby k zvláštní službě Bohu, většinou s třístupňovou ordinací (jáhen, kněz, biskup), udělovanou jako svátost od apoštolských dob biskupem vkládáním rukou.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 2. 8. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: svátosti, svátostiny.