oltář

Náboženství

[Latinsky altaria], v polyteistických náboženstvích a původně i v judaismu obětiště ve formě otevřeného ohniště pro krvavé a zápalné oběti bohům. V nejstarších dobách vyhrazená část skály nebo velký kámen považovaný za sídlo boha (krvavá oběť), později sestava neotesaných („živých, lidskou rukou nezraněných“) kamenů, vztyčovaná na místech posvěcených zjevením božstva (zápalná oběť). Jiným druhem starověkých oltářů byly oltáře hliněné, napodobující pahorky považované za sídla bohů, oltáře v podobě cihlových konstrukcí (Babylónie) či prostých kamenných sloupů (Palestina). V křesťanství tvoří oltáře část chrámu představovanou vyvýšeným nebo jinak vymezeným místem, určeným k manifestaci kultovních a náboženských představ. V oltářním interiéru je umístěn vlastní kamenný či dřevěný oltář v podobě stolu (mensa) nebo náhrobku. V raném křesťanství se k bohoslužbám používal jako oltář obyčejný stůl, kamenný oltář se objevuje od 6. století, kdy se začaly sloužit mše na kamenných náhrobcích nad hroby mučedníků. Od karolínské doby obsahuje mensa ostatky světců (oltářní kámen se zapečetěnými relikviemi) a různě utvářené nosné části (stipes). Pravoslavné oltáře mají místo oltářního kamene čtverhranné plátno, v němž jsou zašité relikvie (antimensium). Od 11. století se užíval oltářní nástavec (retábl ), původně nasedající přímo na mensu, v gotice byla mezi mensu a retábl vložena predela. Později se proměňuje část nad mensou, retábl má podobu skříně (archa). Renesance zavádí retábl jako samostatný článek. Od 16. století je na mense umisťován skříňový tabernákl na monstranci s hostií a ciborium. Baroko oltáře dotváří jako architektonický útvar složený z mensy, antependia, tabernáklu, nástavce a retáblu (ve formě edikuly, rámu). K výzdobě oltáře patří oltářní obraz (socha) patrona oltáře (vedlejší oltář při bočních stěnách nebo lodích kostela).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 17. 10. 2007
Autor: -red-

Odkazující hesla: Abú Guráb, hirsauská škola, konsekrační kříž, kostel, latinskoamerické výtvarné umění, polyptych, presbytář, prothesis, svatyně, svěcení, tofet, závěs.