Stanislav Kostka Neumann

Literatura / Poezie / Publicistika

*5.6.1875 – †28.6.1947, český básník, publicista, prozaik, literární a výtvarný kritik. Od roku 1893 přispíval do mnoha časopisů, pracoval jako redaktor a vydavatel (do roku 1918 Niva, Nový kult, Moderní revue, Omladina, Anarchistická revue, Šibeničky, po roce 1918 Lidové noviny, Červen, Rudé právo, Proletkult, Komunistická revue, Levá fronta, Lidová kultura, Tvorba). Počátky jeho básnické tvorby byly poznamenány zážitky z vězení po procesu s Omladinou (Nemesis bonorum custos – Nemesis ochránkyně dobrých), silně individualistickou revoltou a výrazově symbolismem (Kniha mládí a vzdoru). V letech 1905–1915 žil na Moravě, kde vznikla jedna z nejlepších sbírek české reflexívní lyriky Kniha lesů, vod a strání a souběžně s ní sbírka civilizační poezie Nové zpěvy. V protifašistické tvorbě 30. a 40. let (Srdce a mračna, Sonáta horizontálního života, Zamořená léta) i jako prozaik, publicista a umělecký kritik (S městem za zády, Ať žije život, Československá cesta, Anti-Gide). Autor popularizačních monografií (Dějiny francouzské revoluce, Monogamie, Dějiny lásky, Dějiny ženy) a vzpomínkových knih (Vzpomínky, Paměti, Válčení civilistovo).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: anarchokomunismus, avantgarda, česká literatura, civilismus, Emile Verhaeren, František Borový, Friedrich Nietzsche, Jaromír Lang, Kamila Neumanová, Kmen, Levá fronta, Max Zimmering, Moderní revue, Otto Girgal, parafráze, Píseň písní, Šibeničky, Šibeničky, Stanislav Neumann, Tvrdošíjní, vitalismus.