avantgarda

[Francouzština], původně vojenský předvoj, přeneseně skupina osob, směr bojující za nové, pokrokové myšlenky, průkopníci. Umělecká etapa moderní tvorby v první třetině 20. století. Avantgarda literární má v evropských literaturách někde podobu opožděného expresionismu

a futurismu

(Maďarsko, Bulharsko, Jugoslávie, Polsko, Německo) a později surrealismu

(Francie, ČR, Jugoslávie). Česká meziválečná avantgarda literární se rozvíjela ve třech stupních: proletářské umění (J. Wolker

, S. K. Neumann

), poetismus

(V. Nezval

, K. Teige

, J. Seifert

, V. Vančura

) a surrealismus

(V. Nezval

, K. Biebl

, K. Teige

). Avantgarda divadelní prodělávala obdobný vývoj jako avantgarda literární a rozvíjela se zejména v Rusku, ČR, Německu. Ruská divadelní avantgarda vycházela z podnětů ruské moderny, zejména symbolismu

, expresionismu

a futurismu

. Vyznačovala se snahou získat pro divadlo nové obecenstvo a obnovit kontakt jeviště s hledištěm. Hlavní představitelé: V. E. Mejerchold

, A. J. Tairov

, B. Vachtangov

, A. D. Dikij

, začínající N. P. Ochlopkov

, A. Š. Kurbas

, K. A. Mardžanišvili

aj. Různé koncepce spojoval antiiluzionistický program, požadavky na vůdčí postavení režiséra, na profesionální mistrovství a ideovou funkci divadla. Česká divadelní avantgarda prošla stadiem proletářským a poetistickým. Proletářské divadlo se uplatnilo jednak v Dědrasboru (Dělnický dramatický sbor, J. Honzl

, J. Zora

), jednak v Revoluční scéně

(E. A. Longen

) a v Socialistické scéně

(A. Dvořák, A. Kroha). Ruská divadelní avantgarda ovlivnila zejména České studio (založeno roku 1924, vedoucí V. Gamza) a v druhé polovině 20. let agitační revoluční scénu Modrá blůza. Poetistickou etapu představuje raná fáze Osvobozeného divadlo

(J. Frejka

, J. Honzl

, E. F. Burian

). Avantgarda výtvarná se rozvíjela zvláště ve 20. letech 20. století, nejplodněji v Rusku, zejména v rozvětvené produkci konstruktivismu

, obdobné vnitřní vazby měla činnost Bauhausu

a Devětsilu

, v němž byla svými konstruktivistickými a objektivizujícími sklony doplňkem k asociativním, spíše subjektivizujícím tendencím avantgarda literární (poetismus). Avantgarda filmová, název poměrně krátkého období filmové tvorby druhé polovině 20. let 20. století Autoři avantgardy filmové radikálně popírali tehdejší konvence komerční filmové tvorby a objevným užíváním filmovací techniky zpodobovali realitu často až v groteskním a fantaskním zkreslení. Tvořili pod vlivem avantgardy literární a výtvarné. Avantgarda filmová vznikla především v Rusku, ve Francii (L. Delluc

, R. Clair

, J. Epstein

, A. Gance

), ale i ve Velké Británii (P. Rotha

), v Německu (W. Ruttmann

). Ruská avantgarda filmová s bojovou formou (D. Vertov, L. V. Kulešov

, S. M. Ejzenštejn

, A. P. Dovženko

, V. I. Pudovkin

), ovlivnila vývoj celé světové kinematografie. Specifikou českého filmu 20. let byly literární scénáře k avantgardním filmům, jež však nikdy nebyly realizovány. Psali je: V. Nezval, K. Teige, J. Seifert, Č. Jeřábek

, J. Mahen

, F. Halas

, V. Vančura. Česká filmová avantgarda 30. let byla reprezentována A. Hackenschmiedem

, J. Lehovcem

, O. Vávrou

, J. Kučerou a F. Pilátem

.