sofisté

Filozofie

[Řečtina], učenci, kteří ve starověkém Řecku působili jako profesionální učitelé filozofie a ostatních odborných nauk (gramatiky, rétoriky a dialektiky), jejichž znalost byla nezbytná pro úspěšný vstup do tehdejšího politického života a praxe. Sofisté nevytvořili jednotnou školu, směr. Ústředním tématem jejich zkoumání byl člověk a společnost. Sofisté odmítali náboženství, pokoušeli se podat racionalistický výklad přírodních jevů a hlásali etický a sociální relativismus. Při řešení sporných otázek používali specifickou metodu, která později dostala název sofistika, viz sofisma. Mezi nejznámější představitele sofistů patřili mj. Prótagorás, Gorgiás. Sofista je přeneseně člověk, který úmyslně vyvozuje klamné závěry, záludně argumentuje a dokazuje tak správnost jeho vlastně sporného až nesprávného tvrzení.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 31. 1. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alkidamas, Antifon, Gorgiás z Leontín, Kallikles, kosmopolitismus, Platón, přirozené právo, Prodikos z Kea, relativismus, rétorika, sofisma, Sokrates, teorie společenské smlouvy, Trasymachos z Chalkedónu.