Slovensko
Státy / Evropa / V Evropě
Stát v Evropě.
Rozloha: 49034 km2.
Počet obyvatel: 5393 tisíc (2006).
Hustota zalidněni: 111 obyvatel/km2.
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1918/1993).
Správní členěni: 8 krajů, 79 okresů.
Hlavní město: Bratislava 452 tisíc obyvatel.
Jiná města (tisíc obyvatel): Košice 241, Prešov 93, Nitra 87, Žilina 87, Banská Bystrica 85, Trnava 70.
Nejvyšší hora: Gerlachovský štít 2655 m.
Významné řeky: Dunaj 2850 km, Váh 367 km, Hron 278 km.
Hlavní etnické skupiny: Slováci 86%, Maďaři 11%, Romové 2%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,3% (1991–96).
Úřední jazyk: slovenština.
Gramotnost: 100%.
Náboženství: římští katolíci 60%, bez vyznání 10%, protestanti 8%.
Měna: euro = 100 eurocentů (dříve 1 slovenská koruna (SKK) = 100 halierov).
Hospodářství: vyspělý průmysl, zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 3410 USD.
První Slované přišli na území dnešního Slovenska v 5.–6. století. Ve snaze vzdorovat nadvládě Avarů se země stala v 7. století součástí Sámovy říše. Po porážce Avarů Karlem Velikým zde bylo založeno Moravské a Nitranské knížectví. Jejich spojením po roce 833 vznikla Velkomoravská říše. Po jejím zániku na počátku 10. století začali Slovensko od jihu obsazovat Maďaři. Země se poté stala součástí Uherského království pod vládou dynastie Arpádovců (jako tzv. Horní Uhry). Ve 13. století území zasáhl vpád Mongolů. Po vymření Arpádovců (1301) zde krátce vládl Václav III., poté Anjouovci a Zikmund Lucemburský. Stabilitu zemi přinesl Matyáš Korvín, následovala slabá vláda Jagellonců. Roku 1526 se Slovensko stalo součástí habsburské monarchie. Význam země vzrostl po ovládnutí části Uher osmanskými Turky, po porážce u Vídně v roce 1683 byli Osmané ze Slovenska vytlačeni. V 17. a 18. století zde vypuklo několik šlechtických protihabsburských povstání. Za revoluce v letech 1848–1849 země neúspěšně usilovala o oddělení od Uher, po rakousko-uherském vyrovnání (1867) čelila intenzivní maďarizaci. Po první světové válce se Slovensko stalo součástí nově založeného Československa. Ve 30. letech zesílily separatistické tendence, které vyvrcholily roku 1938 vyhlášením autonomie. Po německé okupaci byl v roce 1939 vyhlášen totalitní Slovenský štát. Roku 1944 zde vypuklo protiněmecké národní povstání, po válce byla země opět začleněna do obnoveného Československa. Od roku 1969 byl stát reorganizován na federaci. V roce 1993 se Slovensko osamostatnilo, roku 2004 vstoupilo do EU a NATO.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
21. 11. 2020
Autor: mim
Odkazující hesla: Alexej Semjonovič Jegorov, Banskobystrický kraj, Beskyd, Biele Karpaty, Bodrog, Bojnice, Bošáca, Bratislava, Bratislavský kraj, Čertovica, Chłopice-Veselé, Chvalová, Chvojnica, Čiližský kanál, Dobročský prales, Dobšinská ľadová jaskyňa, Dolná zem, Ďumbierske Tatry, Fabova hoľa, Gajary, Gemer, Hana Gregorová, Henrich Kalmár, Hnilec, Hostie, Hul, Humenské vrchy, Janova Lehota, Kamenná baba, karpatsko-dukelská operace, Komárno, Kosihy-Čaka kultura, Kozle chrbty, Kráľova hoľa, Kráľovohoľské Tatry, Kremnické vrchy, Križianka, Krtíš, Levice, Ličartovce, Liptovská Mara, Mlynická dolina, Mníšek nad Hnilcom, nadrealismus, Nitranský kraj, Nova, Ochtinská aragonitová jaskyňa, Oravská kotlina, Palcmanská Maša, Pezinské Karpaty, Pilsko, Počúvadlianské jezero, Podbeskydská brázda, Podbeskydská vrchovina, Poprad, Potiská nížina, Prešovský kraj, Pribeta, Priehrada mládeže, Rajčianka, Revúcka vrchovina, Rovinka, Rožkovany, Rudolf Schuster, Ruské sedlo, Ružín, Šahy, Sándor Gál, širokorozchodná trať, Slaná, Slatina, slovacika, Slovenská banka, Slovenské povstání 1848-49, slovenské výtvarné umění, Slovenský raj, Spišsko-gemerský kras, Štrbské Pleso, Štúrovo, súsek, Tisa, Torysa, Torysa, Trenčínský kraj, Trnava, Trnavský kraj, Turiec, Turňa, Ublianka, Uh, Uličské Krivé, Vajanského vodopád, Važecká jaskyňa, Veľké Zálužie, Velký Kriváň, Veporské vrchy, Vihorlat, Vihorlatské vrchy, Vinianske jezero, Vladislav Brunner starší, Vojenské ústředí, Vonkajšie Východné Karpaty, Vysoké Tatry, Ždiar, Zemplín, zlatovous.
