Reims

Města a obce

[Réms], Remeš – krajské město ve střední Francii v kraji Champagne-Ardenne, departement Marne, na řece Vesle, 180 318 obyvatel (2020). Středisko obchodní vinařské oblasti (šumivá vína). Průmysl strojírenský, letecký, textilní, potravinářský. Muzea, univerzita (založena roku 1969), konzervatoř. Gotická katedrála. Bývalé Durocortorum na území keltských Remů, středisko římské provincie Gallia Belgica. Od 3. století sídlo biskupů, později arcibiskupů. Roku 406 dobyto Vandaly a roku 451 Huny. Za Merovejců hlavní město Austrasie. Podle tradice zde byl roku 496 pokřtěn franský král Chlodvík. V letech 847-852 zde pravděpodobně vznikly PseudoIsidorovy dekretály. Roku 999 získali remešští arcibiskupové privilegiem Silvestra II. právo na pomazání francouzských králů (sacre du roi). V roce 1179 je potvrdil Alexandr III., Reims se tak stalo korunovačním m. francouzských králů. Počínaje Filipem II. Augustem zde byli s výjimkou Jindřicha IV. a Ludvíka XVIII., pomazáni a korunováni všichni francouzský králové (jako poslední Karel X. 29.5.1825). V roce 1139 dostalo Reims od Ludvíka VII. městská práva. V roce 1382 zde bylo lidové povstání a roku 1398 zde došlo k jednání Karla VI. s římským a českým králem Václavem IV. o návrhu pařížské univerzity na odstranění schizmatu. V letech 1421-1429 byl Reims v rukou Angličanů a zásluhou Jany z Arku zde byl 17.7.1429 korunován Karel VII. Od 16. století se v Reims uchovává tzv. remešské evangelium, cyrilicí psaná církevněslovanská památka z 11. století (do roku 1452 v majetku kláštera Na Slovanech v Praze), na které při korunovaci přísahali francouzští králové (exte du sacre). Za 1. světové války bylo okolí Reims místem těžkých bojů. V Reims 7.5.1945 (v americkém hlavním stanu) podepsán protokol o bezpodmínečné kapitulaci nacistického Německa, tento dokument prohlášen záhy za předběžný – definitivní kapitulační akt podepsán až 8.5.1945 v Berlíně.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 6. 2. 2023
Autor: -red-

Odkazující hesla: Champagne-Ardenne, francouzské výtvarné umění, karolínské výtvarné umění, Marne, Siegfriedova linie.