Radoslav Brzobohatý

Biografie / Herectví

*13.9.1932 (Vrútky, Slovensko) – †12.9.2012 (Praha, Česká republika), český filmový, televizní a divadelní herec. Pocházel z rodu s námořnickou tradicí a s moravskými kořeny. V roce 1940 se rodina nuceně přestěhovala ze Slovenska na Moravu. Studoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, z něhož byl však vyloučen, a nakonec se vyučil mechanikem pletařských strojů v Krnově, kde hrál v hudební skupině a v ochotnickém kroužku. V roce 1954 absolvoval DAMU a poté několik let působil na oblastních divadelních scénách v Kolíně (1954–1955), v Mostě (1955–1960), v Olomouci (1960–1961) a v Příbrami (1961–1963). V roce 1963 zakotvil natrvalo v Praze, nejprve v Divadle S. K. Neumanna (Kdopak by se Kafky bál, Krysař, Jindřich IV.), v roce 1967 se stal na tři desetiletí členem Divadla na Vinohradech, kde účinkoval mj. v představeních Maryša, Krysař, Král Krysa, Komu zvoní hrana, Oldřich a Božena, Život a dílo skladatele Foltýna, Faust, Boris Godunov, Car Fjodor, Poslední záblesk). Od konce 90. let hostoval na různých scénách, mj. v Městském divadle v Mladé Boleslavi (Pohled z mostu) a v Hudebním divadle v Karlíně, kde se uplatnil i v muzikálovém repertoáru (Klec bláznů, Anděl s ďáblem v těle, Řek Zorba). V roce 2004 založil se svou třetí manželkou, slovenskou herečkou Hanou Gregorovou (*1952), Divadlo Radka Brzobohatého. Svým mužným zjevem, neobvykle modulovaným hlasem, úsporným civilním projevem, chlapskou rozhodností a přímočarostí i svým sportovním založením se od počátku na jevišti i před kamerou profiloval v charakterních rolích. Na plátno poprvé vstoupil v roce 1959 hlavní rolí zedníka Kašpara Léna v dramatu Mstitel a poté spolehlivě ztvárňoval rozmanité typy postav převážně v dramatických příbězích, detektivkách nebo psychologicky laděných dramatech – často to byli policisté, vojáci a tvrdí, leč čestní a poctiví chlapi, řídící se vlastním rozumem, později pak postavy soudobých intelektuálů, zatížených různými traumaty a pochybnostmi. Jeho popularita vyvrcholila ve druhé polovině 60. let, kdy vytvořil své životní role – Martina Edena v londonovské televizní inscenaci Cesta řeky k moři a zejména sedláka Františka v poetické kronice Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. A na dvacet let utajený excelentní herecký koncert předvedl spolu se svou tehdejší manželkou Jiřinou Bohdalovou v mrazivém politickém dramatu Karla Kachyni Ucho, které však okamžitě skončilo v trezoru (vlídnou ironií osudu se s touto herečkou setkal po mnoha letech ve svém posledním filmu Vrásky z lásky). Do širokého diváckého povědomí se pak zapsal především hlavní rolí v televizním historickém seriálu podle románu Aloise Jiráska F. L. Věk. Od počáku 70. let a normalizace, kdy tak silné šance již nepřicházely, byl obsazován i do kostýmních rolí v pohádkách a historických filmech, v nichž zpodobnil skutečné postavy (např. Záviše z Falkenštejna ve Hře o královnu), měl však možnost vyzkoušet si i psychologicky vrstevnatější polohy (mj. v dramatech Schůzka se stíny a Záchvěv strachu). A stále častěji se objevoval na televizní obrazovce, kterou obohatil desítkami rolí v inscenacích, filmech a seriálech (Hříšní lidé Města pražského, 30 případů majora Zemana, Dynastie Nováků, Dobrá Voda, Rozpaky kuchaře Svatopluka, Synové a dcery Jakuba skláře, Slavné historky zbojnické, Rodáci, Malé dějiny jedné rodiny, Druhý dech, Cirkus Humberto, Dobrodružství kriminalistiky, Dlouhá míle, Arabela se vrací, Přísahám a slihuji, Náhrdelník, Hříchy pro pátera Knoxe, O ztracená lásce, Šípková Růženka, Četnické humoresky, Krev zmizelého, Ulice, Ordinace v růžové zahradě, Panelák, Vyprávěj). V roce 1988 mu byl udělen tehdejší titul zasloužilý umělec, v roce 2011 byl uveden do Dvorany slávy TýTý. Byl třikrát ženatý – jeho první manželkou byla herečka Jarmila Kolářová, s níž měl dceru Radanu, dvanáct let pak Jiřina Bohdalová a od roku 1981 žil s herečkou Hanou Gregorovou, s níž měl syna Ondřeje (*1983), který je dnes známým hercem, hudebníkem a moderátorem. Zemřel náhle uprostřed práce den před svými osmdesátými narozeninami na akutní cévní příhodu.

Vybraná filmografie: adaptace románu Karla Matěje Čapka – Choda Mstitel (1959), idealizovaná historka z dějin dělnického hnutí podle novely Vladimíra Neffa Pochodně (1960), detektivka Bílá spona (1960), lidová komedie z hornického prostředí Kotrmelec (1961), diverzní drama z časů kolektivizace Kohout plaší smrt (1961), ponurá balada podle pohádky Jana Drdy Zlaté kapradí (1961), kriminální drama na motivy románu Eduarda Fikera Kilometr 19 pod názvem Strach (1963), okupační drama Skok do tmy (1964), drama na motivy novely Vladimíra Körnera Střepiny v trávě pod názvem Místenka bez návratu (1964), historické drama o známé rumburské vzpouře Hvězda zvaná Pelyněk (1964), pečlivá rekonstrukce atentátu na Reinharda Heydricha Atentát (1964), režijní pokus spisovatele Pavla Kohouta Svatba s podmínkou (1965), pokus o kritiku morální a etické krize společnosti Škola hříšníků (1965), tragikomická anekdota podle povídky Milana Kundery Nikdo se nebude smát (1965), psychologická sonda do života mladé ošetřovatelky 7 zabitých (1965), kriminální drama Vrah skrývá tvář (1965), televizní inscenace podle románu Jacka Londona Martin Eden pod názvem Cesta řeky k moři (1965), lidová hudební komedie se zpívající tramvajačkou Jiřinou Bohdalovou Dáma na kolejích (1966), televizní historické drama z doby španělské inkvizice Noc bez úsvitu (1966), kriminální drama podle námětu Pavla Hejcmana Dům ztracených duší (1967), drama z posledních válečných dnů Maratón (1968), dobrodužný detektivní příběh pro děti Žirafa v okně (1968), poetická kronika moravské vesnice v období let 1945–1958 Všichni dobří rodáci (1968), sci-fi komedie podle námětu Josefa Nesvadby Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969), kriminální drama na motivy románu Eduarda Fikera Série C–L pod názvem Na kolejích čeká vrah (1970), mrazivé politické drama podle námětu Jana Procházky Ucho (1970), tragikomedie o hříšných lidech města pražského Pěnička a Paraplíčko (1970), psychologické kriminální drama Vím, že jsi vrah (1971), televizní drama inspirované osudem herečky Anny Letenské Kat nepočká (1971), televizní drama Muž a žena (1972), televizní minisérie podle románu Charlotty Brontëové Jana Eyrová (1972), dobrodružné válečné drama z africké pouště Oáza (1972), historka o odhalení válečného zločince Podezření (1972), televizní psychologické drama Otevři oči (1975), dobová agitka z prostředí moravských zemědělců Zlatá réva (1977), normalizační ideologií ovlivněná kronika moravské vesnice podle románu Františka Jilíka O moravské zemi (1977), pracovní příběh o funkcionáři, který pochopí, že chyboval, Oddechový čas (1977), další příběh s pracovní tématikou, tentokrát o partě melioračních dělníků, Muž s orlem a slepicí (1978), romantická pohádka Princ a Večernice (1978), televizní poetické drama na motivy povídek Oty Pavla Zlatí úhoři (1979), příběh konstruktéra, který touží stát se kosmonautem, Modrá planeta (1979), násilně aktualizovaná adaptace románu Karla Čapka Krakatit pod názvem Temné slunce (1980), Svatým Xaveriem volně inspirovaná epizoda ze života Jakuba Arbese Romaneto (1980), kostýmní komedie o lásce Záviše z Falkenštejna k uherské princezně Kunhutě Hra o královnu (1980), zdařilé dobrodužně laděné drama ze slovensko – polské hranice po první světové válce Noční jezdci (1981), televizní vánoční příběh s písničkami a koledami Štědrý den bratří Mánesů (1981), televizní drama z prostředí veterinárního ústavu Jehla (1982), televizní detektivka Čtverec mizení (1982), psychologické drama o lidech, poznamenaných krutými zážitky z koncentračního tábora, Schůzka se stíny (1982), úspěšná komedie o studentech na povinném lyžařském kurzu Sněženky a machři (1982), historický velkofilm o životních cestách Jana Amose Komenského podle námětu M. V. Kratochvíla Putování Jana Amose (1983), televizní životopisné drama o vynálezci Františku Křižíkovi Oblouk světla (1983), historka z prostředí luxusního nevěstince 20. let minulého století Anděl s ďáblem v těle (1983) a její pozdější volné pokračování Anděl svádí ďábla (1988), historické drama o jednom z vůdců revoluce roku 1848 Záchvěv strachu (1983), příběh komediantské družiny v době třicetileté války podle novely M. V. Kratochvíla Komediant (1984), televizní detektivka Rubikova kostka (1984), pseudopsychologické rodinné drama podle povídky Jiřího Křenka Noc smaragdového měsíce (1984), psychologický příběh z lékařského prostředí podle románu Valji Stýblové Skalpel, prosím (1985), drama ze života Jožky Jabůrkové Zastihla mě noc (1985), televizní komedie Španělská paradentóza (1986), muzikálová verze historické divadelní hry Oldřicha Daňka Dva na koni, jeden na oslu (1986), komedie Zkrocení zlého muže (1986), drama z předválečného česko-německého pohraničního maloměsta Svět nic neví (1987), skutečným případem inspirované televizní kriminální drama Proces s vrahy Martynové (1988), hororově laděné drama podle románu Jaroslava Havlíčka Prokletí domu Hajnů (1988), příběh propuštěného vězně Křížová vazba (1990), televizní komedie Dětinské hry dospělých (1990), televizní historické drama z období římské republiky Šťastlivec Sulla (1991), televizní tragikomedie o dvou kabaretních komicích v době okupace Klauni a vlastenci (1991), televizní pohádka Sedmero krkavců (1993), pečlivé zpracování legendy o paní Zdislavě z Lemberka podle románu Aleny Vrbové V erbu lvice (1994), televizní drama volně inspirované životem MUDr. Josefa Thomayera Prosté krutosti (1994), psychologické drama Má je pomsta (1995), drama ze života filmových kaskadérů Cesta peklem (1995), retrokomedie o jednom z největších prvorepublikových korupčních skandálů Konto separato (1997), barvité podobenství na téma lidské existence Nejasná zpráva o konci světa (1997), podle pohádky Jana Drdy Český Honza natočená pohádka Z pekla štěstí (1999) a její volné pokračování Z pekla štěstí 2 (2001), poetický snímek a pokus Vojtěcha Jasného navázat na Všechny dobré rodáky pod názvem Návrat ztraceného ráje (1999), televizní pohádka Prsten krále řeky (2004), televizní komedie Podvraťáci (2005), výpravná historická freska Krev zmizelého (2005), televizní kriminální drama Černá karta (2005), psychologický milostný příběh Návrat čápů (2007), volné pokračování hořké komedie Sněženky a machři pod názvem Sněženky a machři po 25 letech (2008), televizní komedie BrainStorm (2008), ze skutečných událostí vycházející historický příběh Legenda o Létajícím Cypriánovi (2010), hraný dokument o okolnostech vyhlazení obce Ležáky s názvem Ležáky 42 (2010, vypravěč), komediální road movie o seniorech, kteří nehodlají rezignovat na svůj život, Vrásky z lásky (2012).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 30. 12. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Jiří Sequens.