Jiří Sequens

Biografie / Režie / Dramatici

*23.4.1922 (Brno) – †21.1.2008 (Praha), český filmový a televizní režisér a scenárista. Studoval na gymnáziu,v roce 1946 absolvoval dramatické oddělení brněnské konzervatoře a již jako student účinkoval na scéně Zemského divadla a pracoval v brněnském rozhlase. Poté studoval na moskevské filmové škole VGIK a pracoval jako asistent Sergeje Gerasimova na filmu Mladá garda, poté jako stipendista UNESCO pokračoval ve studiích na filmové škole IDHEC v Paříži. Po návratu působil jako režisér v Divadle E. F. Buriana a v roce 1949 se stal uměleckým vedoucím nově vzniklého Divadla státního filmu. V témže roce zahájil i svou filmovou dráhu ve Filmovém studiu Barrandov a v roce 1951 natočil svůj první celovečerní film, agitku o zakládání zemědělských družstev Cesta ke štěstí. Postupně se vyprofiloval v jednoho z nejrozporuplnějších tvůrců, který na jedné straně měl nesporný talent a ovládal řemeslo, na straně druhé však tyto schopnosti využíval k tvorbě snímků poplatných komunistickému režimu. V 60. letech zazářil výtečným válečným dramatem Atentát, díky jehož úspěchu režíroval dvakrát v Řecku, a půvabným televizním seriálem Hříšní lidé města pražského. Nechvalně se však proslavil propagandistickým seriálem Třicet případů majora Zemana, který se stal vlajkovou lodí totalitní televizní tvorby. K jeho oblíbeným hercům patřili Vladimír Brabec, Josef Vinklář, Radoslav Brzobohatý či Květa Fialová. Po roce 1989 se uzavřel před světem, za kameru se definitivně naposled postavil v roce 1998, kdy natočil nevydařený seriál Hříšní lidé města brněnského. Plány na bizarní parodickou akční komedii Major Zeman se vrací! odmítl. Jeho filmy získávaly ocenění zejména na moskevských festivalech a různých domácích filmových přehlídkách. V roce 1972 byl jmenován zasloužilým umělcem, v roce 1979 mu byl udělen titul národní umělec. Zemřel po dlouhé těžké nemoci. O jeho životě a tvorbě vznikl v roce 2006 dokument Jaroslava Spěváčka Hříšný člověk Jiří Sequens, který Česká televize odmítla uvést.

Vybraná filmografie (režie + scénář nebo spolupráce na něm): agitka z prostředí zemědělské výroby Cesta ke štěstí (1951), tragický příběh pražských dětí v době stávky v roce 1930 Olověný chléb (1953), dobrodružný příběh z poválečného pohraničí Větrná hora (1955), drama z počátku okupace Neporažení (1956), psychologické drama Útěk ze stínu (1958), povídkový snímek podle námětu Jana Otčenáška Kolik slov stačí lásce (1961), exoticky laděný dobrodružný film Smrt na Cukrovém ostrově (1961), psychologické drama Deváté jméno (1963), výtečná a mnoha cenami poctěná rekonstrukce atentátu na Reinharda Heydricha Atentát (1964), v Řecku natočené filmy Epitaf pro přátele a nepřátele (1966) a Musím zemřít? (1966), televizní seriál podle povídek Jiřího Marka Hříšní lidé města pražského (1968), série celovečerních filmů na motivy Hříšných lidí – krvavý vaudeville Partie krásného dragouna (1970), kasařská romance Pěnička a Paraplíčko (1970), defraudantská balada Smrt černého krále (1971) a cognacová detektivní šaráda Vražda v hotelu Excelsior (1971), televizní snímek Štědrý večer pana rady Vacátka (1972), adaptace románu Václava Řezáče Bitva pod názvem Kronika žhavého léta (1973), psychologické drama Pokus o vraždu (1973), neblaze proslulý televizní seriál Třicet případů majora Zemana (1974), dobrodružný špionážní film Rukojmí v Bella Vista (1979), okupační drama Ta chvíle, ten okamžik (1981), výpravný dvoudílný koprodukční film, věnovaný indickému státníkovi Néhrúovi, Hořký podzim s vůní manga (1983), přepis divadelní hry Oldřicha Daňka, odehrávající se ve 14. století, Dva na koni, jeden na oslu (1986), televizní seriál Hříšní lidé města brněnského (1998).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 6. 2021
Autor: PST

Odkazující hesla: Marie Kyselková.