Plótínos

[Plótýnos], *asi 204 – †asi 270, zakladatel filozofické školy novoplatonismu

(tzv. římské školy novoplatónské). Chápal bytí jako vrstvení jednotlivých sfér, které jsou postupnými emanacemi božského Jedna (odpovídá Platónově ideji i dobra), což se děje v sestupné hierarchii až k nejméně dokonalé mnohosti tělesného světa. V gnozeologii a etice byl mystickým iracionalistou. Poznání chápal jako formu připodobňování člověka vesmíru s cílem konečného návratu duše k prajednotě. Cestou k tomu je očišťování duší potlačováním tělesných vášní nazírání světového rozumu a posléze dosažení mystické extáze, v níž se individuální vědomí rozplývá v božstvu. Plótínovy spisy, rozdělené do šesti skupin po devíti pojednáních, a proto zvané Enneady (Devítky), byly vydány posmrtně jeho žákem Porfyriem

.