Pavel Josef Šafařík

Biografie / Poezie

*13.5.1795–26.6.1861, slovenský vědec a básník. Od roku 1819 působil jako profesor a ředitel na srbském gymnáziu v Novém Sadě, odkud v roce 1833 přešel do Prahy. Autor básní (Tatranská múza s lyrou slovanskou), literárních estetických studií (Počátkové českého básnictví, obzvláště prozodie s F. Palackým), překladatel (Aristofanés, F. von Schiller) a vydavatel lidových písní (Písně světské lidu slovanského v Uhřích), V Praze se věnoval redaktorství (Světozor, Časopis musea Království českého) a vědecké práci. Podal první syntetický obraz jazyka a literatury Slovanů (Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten – Dějiny slovanské řeči a literatury podle všech nářečí), jejich historie a kultury (Slovanské starožitnosti), zachytil současný stav jejich územní rozlohy a počtu obyvatel (Slovanský národopis), napsal Geschichte der südslawischen Literatur (Dějiny jihoslovanské literatury) a jazykovědné studie (Památky dřevního písemnictví Jihoslovanů, Památky hlaholského písemnictví. Svou vědeckou činností orientoval českou a slovanskou obrozenskou vědu na Slovanstvo, zařadil se mezi průkopníky vědeckého výzkumu slovesnosti, jazyka a historie Slovanů.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 6. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: Antonín Grund, Časopis Národního musea, česká literatura, české a slovenské národní obrození, Ján Benedikti-Blahoslav, jungmannovci, Karel Paul, Matice česká, Praha, Rukopisy, slavistika, Slovanský sjezd, slovenská literatura, srovnávací literární věda.