Kordillery

[Kordyljery, Francouzština], pohoří v Severní a Jižní Americe, v Jižní Americe Andy

– třetihorní pásemné pohoří na západě Severní a Jižní Ameriky v délce 15 500 km. V Severní Americe sahají z Aljašky až k Tehuantepecké šíji

v jižním Mexiku

. Dělí se zhruba na dvě pásma, uzavírající mezi sebou rozlehlé náhorní plošiny a kotliny. Řetěz pohoří při tichomořském pobřeží probíhá částečně na Aljašce a přilehlých ostrovech a na pevnině (Přímořské hory, pohoří sv. Eliáše s Loganem, 6 050 m n.m.). K jihu přechází v Pobřežní pásmo, provázené Kaskádovým pohořím (Rainier, 4 391 m n.m.) a Sierrou Nevadnu (Whitney, 4 418 m n.m.), v Mexiku jako Sierra Madre Occidental. Východní pásmo dosahuje největších výšek na Aljašce (nejvyšší hora Severní Ameriky McKinley, 6 194 m n.m.), odkud pokračuje jako Skalnaté hory (hora Elbert, 4 399 m n.m.) a dále v Mexiku jako Sierra Madre Oriental. Z náhorních plošin, uzavřených oběma pásmy Kordiller, je nejvyšší Kolumbijská plošina, Velká pánev s Velkým solným jezerem a plošiny Koloradská a Mexická. V jižním Mexiku jsou horská pásma Kordiller přerušena pruhem sopek dlouhým 1 000 km (Citlaltépetl, 5 700 m n.m.; Popocatépetl, 5 452 m n.m.). Dále k jihu probíhají Kordillery svou západní větví středoamerickými republikami a východní větví přes Velké a Malé Antily. Jen zřídka přesahují 3 000 m n.m. Na jihoamerické pevnině se Kordillery nazývají Andy. Tvoří na severu tři pásma: Kordilleru Západní, Centrální a Východní o výšce 4 000-5 000 m n.m. V Ecuadoru dosahuje Chimborazo 6 267 m n.m. a Cotopaxi 5 897 m n.m.. Tam už mají jen dvě pásma, uzavírající mezi sebou v Peru a Bolívii náhorní rovinu zvané puna. Západní Kordillera zde dosahuje Huascaránem 6 768 m n.m. a Východní Kordillera Ancohumou 6 550 m n.m. Na hranicích Chile a Argentiny se obě pásma spojují. Zde je též nejvyšší hora Ameriky Aconcagua, 6 959 m n.m. Dále k jihu se Kordillery snižují na 2 000-3 000 m n.m. (Patagonské Andy) a přes Ohňovou zemi

pokračují do Antarktidy

.