mayská říše

V literatuře běžné, ale nepřesné označení pro předkolumbovské městské státy Mayů na území dnešní Guatemaly, Belize, části Hondurasu a Mexika (Yucatán). Předkové Mayů se na přelomu 2. a 1. tisíciletí př.n.l. usadili v Peténu. Kolem poloviny 1. tisíciletí př.n.l. byly osídleny oblasti pozdějších mayských měst, projevoval se vliv kultur ze Salvadoru a Mexika. Z doby asi 50 př.n.l. až 100 n.l. pocházejí první významné doklady o formování klasické mayské kultury

(šlechtické hroby, polychromní keramika, fresky). Za začátek tzv. klasického období se považuje datum 292 n.l. podle nejstarší známé datované stély (Tikal

). V rané fázi (asi do roku 625) se předpokládá už zformovaná třídní struktura společnosti (otrokářství při zachování zbytků rodových vztahů) a hierarchie společnosti. Vznikala města jako centra vlády, náboženství a výroby. Ve vrcholném období (asi 625 až asi 800) se rozvíjela architektura, umění a věda, rozkvět měst. Od 9. století nastal postupný úpadek způsobený řadou příčin (klimatické změny, přelidnění, sociální nepokoje, vpády kmenů ze severu – Toltékové

). Klasické období končí zhruba v polovině 10. století opuštěním většiny měst v Guatemale a hromadným odchodem Mayů (jeho přesné příčiny nejsou dosud známy) na Yucatán. Zde vznikl maysko-toltécký stát, jehož centrem bylo od poloviny 11. století Chichen Itzá

a od konce 12. století Mayapán

. Asi od roku 1280 vládla mayapánská dynastie Cocomů, sílil mexický kulturní vliv. Vzájemná rivalita a války vedly ke zničení mnoha měst, povstání vazalů proti Mayapánu (dobyt v roce 1441) znamenalo rozpad státu. V době příchodu Španělů v 1. polovině 16. století byly městské státy i jejich kultura v úpadku. Poslední nezávislý mayský stát (Tayal na jezeře Petén Itzá) byl Španěly dobyt v roce1697. Dnes je známo více než 100 mayských měst (Bonampak, Copán, Chichen Itzá, Piedras Negras, Quiriguá, Tikal, Uaxactún, Yaxchilán) s monumentální architekturou, kultovními, obytnými a obchodními čtvrtěmi. Města byla spojena sítí silnic. Hlavou státu (města) byl dědičný panovník, který jmenoval náčelníky vazalských měst a osad, jež musely platit daně a dodávat vojáky. Nejvyšším duchovním představitelem a také panovníkovým rádcem byl hlavní kněz. Společnost byla členěna na šlechtu (hlavně vojenská, úřady byly obsazovány kněžími), kněží, osobně svobodné kupce, zemědělce a řemeslníky a na otroky (hlavně váleční zajatci). Základem hospodářství bylo žďárové zemědělství (kukuřice, fazole, rajčata, tykve, paprika, bavlník, kakaovník). Významný byl i lov, rybolov a včelařství. Rozvinutá byla specializovaná řemesla, obchod (i dálkový). Platidlem byly kakaové boby. V náboženství převládaly zemědělské kulty a uctívání personifikovaných přírodních sil. Vysoké úrovně dosáhla matematika, astronomie a medicína. Viz též mayská kultura

, mayské náboženství

, mayský kalendář

.