náboženské války ve Francii

Politologie

Sociálně, nábožensky a politicky motivované vnitřní boje ve Francii v 2. polovině 16. století. Od doby Jindřicha II. se šířil v zemi kalvinismus, v roce 1559 lidové nepokoje a zabírání církevní půdy. Ke kalvinistům (hugenotům) se přidala zejména buržoazie v městech jižní a západní Francie. Z vysokých rodů soupeřících ve Francii za vlády Františka II. o moc se Bourbonové postavili do čela strany hugenotů a Guisové katolíků. Obě šlechtické skupiny zároveň usilovaly o oslabení královského absolutismu. 1. období náboženských válek ve Francii v letech 1562–1580 bylo vyvoláno vražděním hugenotů ve Vassy na příkaz Guisů dne 1.3.1562. Boje byly několikrát přerušeny, v roce 1570 byli mírem ze Saint-Germain zrovnoprávněni hugenoti s katolíky. V důsledku míru byl zasnouben vůdce hugenotů Jindřich Navarrský s dcerou královny Kateřiny Medicejské Markétou. Boj obnoven po bartolomějské noci dne 24.8.1572. Mírem v Beaulieu roku 1576 byla vyhlášena náboženská svoboda na území Francie s výjimkou katolické Paříže. Guisové založili proti této dohodě Katolickou (Sv.) ligu, hugenoti vytvořili Konfederaci. V roce 1580 byla mírem ve Fleixu zajištěna náboženská a politická samostatnost jižní Francie. 2. období náboženských válek v letech 1586–1596 probíhalo za vměšování španělských Habsburků (Filip II.), kteří chtěli zabránit nástupu Jindřicha Navarrského na francouzský trůn. Za války „tří Jindřichů“ v letech 1586–1589 (Jindřich III., Jindřich Navarrský, Jindřich Guise) byla v katolickém táboře zatlačena královská moc stranou Guisů podporovaných Španěly. Jindřich III. se spojil proti nim s Jindřichem Navarrským. Zavražděním Jindřicha III. katolickým fanatikem vymřela orleánsko-angoulémská dynastie a království zdědil Jindřich IV. Navarrský. Jeho vládu odmítla uznat liga a katoličtí panovníci. Jindřich IV. si zajistil všeobecné uznání v roce 1593 přestupem ke katolictví. V roce 1594 se mu poddala Paříž, roku 1595 vůdce Guisů vévoda de Mayenne. V roce 1598 bylo ediktem nantským uzákoněno samostatné postavení hugenotů v jihozápadní Francii. Politická samostatnost hugenotů byla zlomena ve 20. letech 17. století Richelieuem (dobytí La Rochelle). K náboženskému pronásledování hugenotů se zhoubnými následky pro francouzskou ekonomiku došlo zejména v 80. letech 17. století za Ludvíka XIV.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 12. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Karel IX..