Lotrinsko

Středověk / Místa a oblasti

Francouzsky Lorraine – historické území v severovýchodní Francii mezi Šeldou, Maasou, Rýnem a Saônou. Bylo nazváno podle Lothara II., původně (9. století) patřilo k Lotrinsku rozsáhlé území na dolním Rýnu až k pobřeží (části dnešního Beneluxu a Německa). Od roku 843 na základě verdunské smlouvy součást císařského údělu Lothara I., pak samostatné království jeho syna Lothara II. V roce 870 bylo rozděleno mezi východofranskou a západofranskou ríši, 880 připojeno k východofranské říši. V letech 895–900 bylo toto území pod vládou syna Arnulfa Korutanského Svatopluka (Zwentibold). Moc v zemi získala šlechta vedená Reginarem (†915). V roce 912 šlechta uznala svrchovanost západofranských Karlovců. Reginarův syn Giselbert (†939) usiloval o obnovu lotrinského království. Od roku 920 bojoval s Karlovci, po zásahu německých vojsk v roce 925 se stal vévodou, ale Lotrinsko přešlo pod svrchovanost německých panovníků. Giselbert padl v odboji proti Otovi I. Ten pověřil správou Lotrinska svého bratra arcibiskupa kolínského Bruna (†965). Za Brunovy správy došlo k rozpadu země na Horní Lotrinsko (povodí Mosely) a Dolní Lotrinsko (povodí Maasy a dolního Rýna). Vládu v Dolním Lotrinsku předal v roce 965 Ota I. Karlu I. Lotrinskému z rodu západofranských Karlovců. Po nich získal (1012) zemi verdunský rod, který za Gosela (†1044) ovládl v roce 1033 i Horní Lotrinsko. O jednotu Lotrinska bojoval Goselův syn Gotfried der Bärtige, který získal též državy v Itálii. V 11.–12. století se Dolní Lotrinsko rozpadlo na menší feudální celky (Brabant, Limbursko, Lovaňsko, Geldern, Kleve, Hennegau, Jülich, území arcibiskupství kolínského). Samostatně se vyvíjelo území lotrinských falckrabat (Falc). V Horním Lotrinsku si udržela vládu vévodská dynastie (1047–1065 a od 1070), ale vévodství bylo zmenšeno o hrabství Bar, Saarbrücken, Lucembursko a o církevní majetky (samostatné postavení biskupů z Met, Toulu a Verdunu). Sňatkem dědičky hlavní větve lotrinské dynastie Isabely (†1453) získala Lotrinsko mladší linie Anjouovců. V roce 1473 nastoupila vedlejší lotrinská linie. René II., hrabě z Vaudémentu, si udřzel vládu v bojích s Burgundskem (bitva u Nancy 1477) a spojil roku 1480 Lotrinsko s Barem. V roce 1528 se oddělila větev vévodů de Guise. Od středověku bylo Lotrinsko pod kulturním a politickým vlivem Francie. Ludvík XIV. dal Lotrinsko obsadit francouzským vojskem, 1737 byl František I. Štěpán Lotrinský nucen vzdát se vlády v Lotrinsku výměnou za Toskánsko. V Lotrinsku zprvu vládl (1737–1766) Stanislav I. Leszczyńský, pak bylo připojeno k Francii. Po prusko-francouzské válce v letech 1870–1871 byla Francie donucena odstoupit Německu část Lotrinska (části departementu Moselle a Meurthe). Do roku 1919 bylo pod německou správou, pak opět patřilo k Francii. V roce 1940 bylo okupováno nacistickým Německem, v letech 1944–1945 osvobozeno a vráceno Francii.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 5. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: André Hercule de Fleury, Aspremont, Bar, Burgundské království, Etienne François de Choiseul, franská říše, František I. Štěpán Lotrinský, Karel I. Lotrinský, Lorraine, Lothar II., Lotrinská stupňovina, Porýní, Stanislav I. Leszczyński, Union Sidérurgiqne da Nord de la France, verduňská smlouva.