Uzbekistán

Stát v Asii.
Rozloha: 447400 km².
Počet obyvatel: 24091 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 54 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991).
Správní členění: 12 provincií, 1 autonomní rep. (Karakalpakstan).
Hlavní město: Taškent 2106 tis. obyvatel.
Jiná město (tis. obyvatel): Samarkand 368, Namangan 341, Andižon 303, Buhoro 236, Fargona 191.
Nejvyšší hora: hisortoglari 4643 m.
Významné řeky (jezero): Amudarja 2540 km, Syrdarja 3019 km, Zaraíšon 877 km; Aralské j. 37500 km².
Hlavní etnické skupiny: Uzbekové 73%, Rusové 8%, Tádžikové 5%, Tataři, Karakalpakové.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,1%(1991–96).
Úřední jazyk: uzbečtina.
Gramotnost: 97%.
Náboženství: sunnitští muslimové 88%, pravoslavní 9%.
Měna: 1 uzbecký sum (UZS).
Hospodářství: rozvíjí se zemědělství, průmysl, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 1010 USD.

V období starověku dobývali území Uzbekistánu Parthové, Peršané, Alexandr Veliký, Turci, Arabové. V 8. století bylo připojeno k arabskému chalífátu, nastal začátek islamizace země. Ve 13. století je dobyli Mongolové, poté Timúrovci. V 16. století se stalo součástí chanátu Buchara a Chiva, od poloviny 19. století součástí carského Ruska. V roce 1924 vznikla Uzbecká SSR v rámci Sovětského svazu, později vyčleněna Tádžická SSR. Roku 1991 vyhlásil Uzbekistán nezávislost, byl jedním ze zakládajících členů SNS. V čele autoritativního režimu, stanul postkomunista Islam Karimov. V roce 2001 nastala afghánská krize, Karimov se stal spojencem USA. Roku 2005 bylo ve Fergánském údolí brutálně potlačeno povstání proti Karimově diktatuře, načež se Uzbekistán zvolna začal orientovat na Rusko a Čínu a vypovídat ze země americké vojáky. V důsledku následujících nepokojů uprchly 2 miliony etnických Rusů.