Uzbekistán

Státy / Asie / V Asii

Stát v Asii.
Rozloha: 447400 km².
Počet obyvatel: 24091 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 54 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991).
Správní členění: 12 provincií, 1 autonomní rep. (Karakalpakstan).
Hlavní město: Taškent 2106 tis. obyvatel.
Jiná město (tis. obyvatel): Samarkand 368, Namangan 341, Andižon 303, Buhoro 236, Fargona 191.
Nejvyšší hora: hisortoglari 4643 m.
Významné řeky (jezero): Amudarja 2540 km, Syrdarja 3019 km, Zaraíšon 877 km; Aralské j. 37500 km².
Hlavní etnické skupiny: Uzbekové 73%, Rusové 8%, Tádžikové 5%, Tataři, Karakalpakové.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,1%(1991–96).
Úřední jazyk: uzbečtina.
Gramotnost: 97%.
Náboženství: sunnitští muslimové 88%, pravoslavní 9%.
Měna: 1 uzbecký sum (UZS).
Hospodářství: rozvíjí se zemědělství, průmysl, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 1010 USD.

V období starověku dobývali území Uzbekistánu Parthové, Peršané, Alexandr Veliký, Turci, Arabové. V 8. století bylo připojeno k arabskému chalífátu, nastal začátek islamizace země. Ve 13. století je dobyli Mongolové, poté Timúrovci. V 16. století se stalo součástí chanátu Buchara a Chiva, od poloviny 19. století součástí carského Ruska. V roce 1924 vznikla Uzbecká SSR v rámci Sovětského svazu, později vyčleněna Tádžická SSR. Roku 1991 vyhlásil Uzbekistán nezávislost, byl jedním ze zakládajících členů SNS. V čele autoritativního režimu, stanul postkomunista Islam Karimov. V roce 2001 nastala afghánská krize, Karimov se stal spojencem USA. Roku 2005 bylo ve Fergánském údolí brutálně potlačeno povstání proti Karimově diktatuře, načež se Uzbekistán zvolna začal orientovat na Rusko a Čínu a vypovídat ze země americké vojáky. V důsledku následujících nepokojů uprchly 2 miliony etnických Rusů.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 11. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Alupka, Andižanská oblast, Aralské jezero, Asie, Chiva, Gulistan, Islam Karimov, Jangijuľ, Karadarja, Karakalpacká republika, Krym, Kyzylkum, Margilan, Namangan, Namanganská oblast, Nukus, Samarkand, Samarkandská oblast, Surchandarská oblast, Syrdarská oblast, Taškent, Termez, Urgeač, uzbecká kinematografie, Zeravšan.