krevní oběh

Soustava cév

, kterou krev

obíhá v organismu. Proudění (cirkulaci) krve v těle zajišťuje u obratlovců jediné srdce

. U některých bezobratlých

je v jediném organismu vyvinuto několik srdcí. Ve vývojové řadě živočichů se krevní oběh poprvé objevuje u pásnic

. U bezobratlých živočichů protéká krev hřbetní cévou směrem dopředu, břišní cévou směrem dozadu. U obratlovců je tomu naopak. Ryby

mají jediný krevní oběh převážně se žilnou krví. Suchozemští obratlovci

mají vedle velkého (tzv. tělního) vyvinut ještě malý (tzv. plicní) krevní oběh. Ptáci

a savci

mají oba krevní oběhy zcela oddělené. U obojživelníků

a plazů

jsou tyto oběhy spojeny. U savců a člověka je koloběh krve v soustavě tepen a žil udržovaný v pohybu činností srdce. Dělí se na malý a velký. Malý (plicní) krevní oběh vychází plicnicí z pravé komory srdeční, prochází plícemi

a vrací se žilami plicními do levé předsíně. Velký (tělní) krevní oběh vychází srdečnicí (aortou) z levé komory srdeční, vede tepnami do vlásečnic celého těla a horní a dolní dutou žílou se vrací do pravé předsíně srdeční. Do velkého krevního oběhu je vsunutý oběh vrátnicový. Viz také srdce

; vrátnice

.