srdce

Anatomie / Fyziologie / Interní lékařství

Cor – dutý svalový orgán, který rytmickými stahy zabezpečuje krevní oběh. Základní vlastnosti: dráždivost, stažlivost, automatická a rytmická činnost, vodivost a neunavitelnost. Primitivní sval se vyskytuje ve vývojové řadě živočichů poprvé u máloštětinatců (tzv. postranní srdce). Měkkýši mají srdce váčkovité, složené z předsíně a komory. U členovců je srdce různě utvářené hlavně podle prostředí, v němž žijí (voda, vzduch). Hmyz má srdce rourkovité s četnými otvory, umístěné v zadní části hřbetní cévy, a srdce pomocná (auxiliární) u báze noh a křídel. Srdce bezobratlých živočichů je umístěno na hřbetní straně těla, u obratlovců na břišní straně těla. U nižších obratlovců jsou vyvinuta mízní (lymfatická) srdce. U savců se nevyskytují. Srdce ryb se skládá z tepenného nebo srdečního nástavce, komory, předsíně a žilného splavu. Srdce obojživelníků ze srdečního násadce, jedné komory, dvou předsíní a žilného splavu, srdce plazů ze dvou předsíní a komory s neúplnou přepážkou, srdce ptáků a savců ze dvou komor a dvou předsíní. U člověka je srdce uloženo v osrdečníku v dutině hrudní. Je rozděleno podélnou přepážkou na pravou a levou polovinu (tzv. pravé a levé srdce). Každá polovina je rozdělena příčně v oddíl horní (předsíň, atrium) a dolní (komoru, ventriculus). Do pravé předsíně ústí horní a dolní dutá žíla, do levé předsíně vstupují žíly plicní. Z komor začínají tepny: z pravé komory plicnice (truncus pulmonalis), z levé komory srdečnice (aorta). Střední vrstvu tvoří srdeční svalovina, myokard, vnitřní vrstvu stěny vytváří nitroblána srdeční, endokard, tvořená výstelkou z plochých buněk podloženou vazivem. Myokard je hlavní složkou stěny srdeční. Je složený ze svalstva příčně pruhovaného, odlišného stavbou od příčně pruhovaného svalstva kosterního. Svalovina předsíní je tenká, svalovina komor silná, zvláště u levé komory. Rozlišuje se myokard pracovní a vodivý, tzv. převodní systém srdeční. V myokardu vodivém vznikají automaticky a rytmicky vzruchy, které jsou rozváděny do pracovního myokardu předsíní a komor. Smrštění svaloviny srdce začíná v předsíních a přechází na komory. Krev se vrací z těla horní a dolní dutou žílou do pravé předsíně a do pravé komory, z ní plícnicí a tepnami plicními do plic. Z plic se vrací krev obohacená kyslíkem žilami plicními do levé předsíně, z ní do levé komory a aortou se rozvádí do celého těla. Při smrštění, systole, se dutiny srdeční vyprazdňují, při ochabnutí, diastole, znovu plní. Srdce pracuje jako ventilové čerpadlo. K zajištění jednosměrného toku krve slouží chlopně. Tvoří je vazivové ploténky pokryté endokardem. Na hranici předsíní a komor jsou chlopně cípaté (vpravo trojcípá, valva tricuspidalis, vlevo dvojcípá, valva bicuspidalis).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 2. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: cévy, chlopeň, diastola, embryokardie, extrasystola, holter, hruď, ischemická choroba srdeční, krevní oběh, mezihrudí, obratlovci, osrdečník, pervitin, předsíň srdeční, ryby, systola, tepna, tlak krve, trombóza, trombus, venózní srdce, žíla, žilný splav.