srdce

Cor – dutý svalový orgán, který rytmickými stahy zabezpečuje krevní oběh

. Základní vlastnosti: dráždivost, stažlivost, automatická a rytmická činnost, vodivost a neunavitelnost. Primitivní sval se vyskytuje ve vývojové řadě živočichů poprvé u máloštětinatců (tzv. postranní srdce). Měkkýši

mají srdce váčkovité, složené z předsíně a komory. U členovců

je srdce různě utvářené hlavně podle prostředí, v němž žijí (voda, vzduch). Hmyz

má srdce rourkovité s četnými otvory, umístěné v zadní části hřbetní cévy, a srdce pomocná (auxiliární) u báze noh a křídel. Srdce bezobratlých živočichů je umístěno na hřbetní straně těla, u obratlovců

na břišní straně těla. U nižších obratlovců jsou vyvinuta mízní (lymfatická) srdce. U savců se nevyskytují. Srdce ryb

se skládá z tepenného nebo srdečního nástavce, komory, předsíně a žilného splavu. Srdce obojživelníků

ze srdečního násadce, jedné komory, dvou předsíní

a žilného splavu, srdce plazů

ze dvou předsíní a komory s neúplnou přepážkou, srdce ptáků a savců ze dvou komor a dvou předsíní. U člověka

je srdce uloženo v osrdečníku

v dutině hrudní. Je rozděleno podélnou přepážkou na pravou a levou polovinu (tzv. pravé a levé srdce). Každá polovina je rozdělena příčně v oddíl horní (předsíň, atrium) a dolní (komoru, ventriculus). Do pravé předsíně ústí horní a dolní dutá žíla, do levé předsíně vstupují žíly plicní. Z komor začínají tepny: z pravé komory plicnice (truncus pulmonalis), z levé komory srdečnice

(aorta). Střední vrstvu tvoří srdeční svalovina, myokard

, vnitřní vrstvu stěny vytváří nitroblána srdeční, endokard

, tvořená výstelkou z plochých buněk podloženou vazivem

. Myokard je hlavní složkou stěny srdeční. Je složený ze svalstva příčně pruhovaného, odlišného stavbou od příčně pruhovaného svalstva kosterního. Svalovina předsíní je tenká, svalovina komor silná, zvláště u levé komory. Rozlišuje se myokard

pracovní a vodivý, tzv. převodní systém srdeční. V myokardu vodivém vznikají automaticky a rytmicky vzruchy, které jsou rozváděny do pracovního myokardu předsíní a komor. Smrštění svaloviny srdce začíná v předsíních a přechází na komory. Krev

se vrací z těla horní a dolní dutou žílou do pravé předsíně a do pravé komory, z ní plícnicí a tepnami plicními do plic. Z plic se vrací krev obohacená kyslíkem žilami plicními do levé předsíně, z ní do levé komory a aortou se rozvádí do celého těla. Při smrštění, systole, se dutiny srdeční vyprazdňují, při ochabnutí, diastole, znovu plní. Srdce pracuje jako ventilové čerpadlo. K zajištění jednosměrného toku krve slouží chlopně. Tvoří je vazivové ploténky pokryté endokardem. Na hranici předsíní a komor jsou chlopně cípaté (vpravo trojcípá, valva tricuspidalis, vlevo dvojcípá, valva bicuspidalis).