antimon
Anorganická chemie / Chemické prvky
[Antymón, latina < arabština], stibium, Sb, chemický prvek V.B skupiny periodické soustavy, protonové číslo Z = 51, relativní atomová hmotnost A = 121,75; teplota tání 630,5°C, teplota varu 1640°C, hustota 6690 kg/m3. Antimon byl znám již ve starověku. Tvoří alotropické modifikace: žlutý, černý, explozívní antimon, nejdůležitější je kovový (šedý) antimon (stříbrnolesklý křehký kov). Nejdůležitější rudou je antimonit, z něhož se vyrábí antimon pražením a následnou redukcí uhlím. Kovový antimon se používá k výrobě slitin měkkých kovů, ve kterých zvyšuje tvrdost, např, s olovem v tzv. tvrdém olovu do akumulátorů, v polovodičové technice, v liteřině používané v klasické typografii, jiných slitin se používá jako ložiskových kovů. Ve sloučeninách má oxidační číslo III, -III a V. Sloučeniny antimonu jsou například chlorid antimonitý SbCl3 (antimonové máslo) a antimoničný SbCl5, oxid antimonitý Sb2O3, sulfid antimoničný Sb2S5 k vulkanizaci kaučuku, sulfid antimonitý Sb2S3 k výrobě zápalek. Rozpustné sloučeniny antimonu jsou jedovaté a působí dávivě. Viz také antimoničnany; stiban
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
13. 8. 2021
Autor: -DK-
Odkazující hesla: antimonidy, antimonit, Babbittův kov, cínová kompozice, nikl, stěry, sulfid antimonitý, vzácné kovy.
