antimon

[Antymón, latina < arabština], stibium, Sb, chemický prvek V.B skupiny periodické soustavy

, protonové číslo

Z = 51, relativní atomová hmotnost

A = 121,75; teplota tání 630,5°C, teplota varu 1640°C, hustota 6690 kg/m³. Antimon byl znám již ve starověku. Tvoří alotropické modifikace

: žlutý, černý, explozívní antimon, nejdůležitější je kovový (šedý) antimon (stříbrnolesklý křehký kov

). Nejdůležitější rudou

je antimonit

, z něhož se vyrábí antimon pražením a následnou redukcí

uhlím. Kovový antimon se používá k výrobě slitin měkkých kovů, ve kterých zvyšuje tvrdost, např, s olovem v tzv. tvrdém olovu do akumulátorů, v polovodičové technice, v liteřině

používané v klasické typografii, jiných slitin se používá jako ložiskových kovů

. Ve sloučeninách má oxidační číslo III, -III a V. Sloučeniny antimonu jsou například chlorid antimonitý SbCl₃ (antimonové máslo) a antimoničný SbCl₅, oxid antimonitý Sb₂O₃, sulfid antimoničný Sb₂S₅ k vulkanizaci

kaučuku

, sulfid antimonitý Sb₂S₃ k výrobě zápalek

. Rozpustné sloučeniny antimonu jsou jedovaté a působí dávivě. Viz také antimoničnany

; stiban