knižní malba

Výzdoba rukopisů v podobě celostranných nebo do textu vkomponovaných ilustrací

(iniciála

, drolerie

, bordura

), kreslených perem (i kolorovaných

) nebo malovaných temperami, často s využitím zlacení. Knižní malba využívá figurální i krajinné ornamentální, vegetabilní i zoomorfní prvky v plošných dekoracích, zobrazení scén, krajin, interiérů. Původně doprovodné ilustrace egyptských papyrových

svitků, později raně křesťanských sakrálních a islámských světských rukopisů, největší rozkvět knižní malby je však spojen s evropskými středověkými pergamenovými

kodexy

charakteru světského (cestopisné, přírodovědné, astronomické, kosmografické, vojenské aj.) i sakrálního (liturgické

knihy), vytvářenými v klášterních skriptoriích

a laickými tvůrci. Knižní malba byla často v popředí uměleckého vývoje, svou mobilností umožňuje rychlý přenos slohotvorných a jiných prvků.