estonské výtvarné umění

V 11.–12. století spjato s uměním Kyjevské Rusi

a Novgorodu

, od 13. století sílí německé a skandinávské vlivy, založeny Revalu (Tanin), opevněné kostely a kláštery (Karja, Kuressaare). V 17. století se prosazuje baroko

(palác Kadriorg v Taninu) a od 18. století ruský klasicismus

(univerzita v Tartu). Od 19. století se vyvíjí historizující národní umění, ve 20. století ovlivněno moderními směry a sociálním uměním, v architektuře převažuje funkcionalismus

(školské stavby), v grafice sociálně kritické tendence. Od konce 40. let je architektura zaměřena na rekonstrukci měst a restauraci městských jader, od 60. let se obrací k tradičním formám a materiálům (časté užití dřeva), vývoj se soustřeďuje zejména na interiérová řešení a tvorbu životního prostředí (zelené zóny měst ). Malířství a sochařství v poválečném období překonává vlivy modernistických proudů rozvojem socialistického realismu navazujícího na domácí realismus, tematicky je zaměřeno na patriotické motivy a tradici protiněmeckého boje. Od 60. let se stává vedoucím oborem grafika

.