empír

Novověk

[Ampír, francouzsky < latinsky], empir – v užším smyslu francouzské umění prvního císařství, v širším smyslu druhá vývojová fáze klasicismu (asi období 1800–1830), charakterizovaná čistší slohovou formou a oproštěním se od barokních reziduí, poslední ucelený sloh v evropském výtvarném umění. Jako reprezentativní umění se empír soustřeďoval na architekturu, řešení interiérů, užité umění a módu. Ve volném umění spíše komorního rázu převládaly historické a antické náměty, alegorie, portréty a akty, žánry a veduty, v architektuře funkční dispozice antikizujících forem a triumfálního charakteru, v užitém umění (nábytkářství, keramika, textil) převládal eklekticismus dekorativních námětů.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Antonín Machek, Charles Percier, francouzské výtvarné umění, ruské výtvarné umění, slovenské výtvarné umění, směr umělecký, Vasilij Petrovič Stasov.