Blažena Holišová

Biografie / Herectví

*11.7.1930 (Nenkovice u Kyjova, Československo) – †7.4.2011 (Praha, Česká republika), (rozená Zálešáková), česká divadelní, filmová a televizní herečka. Pocházela z rolnické rodiny, vyučila se švadlenou a pracovala v oděvním průmyslu v Prostějově a v Brně. Po absolvování dělnické přípravky vystudovala herectví na JAMU (1956) a po štacích na brněnských scénách (Divadlo Julia Fučíka, Státní divadlo) zakotvila v roce 1960 trvale v pražském Národním divadle, kde účinkovala v hlavních i vedlejších rolích v sedmi desítkách inscenací (mj. Dorotka a Kordula ve Strakonickém dudákovi, Lucietta v Poprask na laguně, Nina Zárečná v Rackovi, Věra v Majitelích klíčů, Marie v Cokoli chcete, Hermie ve Snu noci svatojánské, Markýtka a Marie Dubská v Našich furiantech, Alkména v Amfitryonu, Cvrčková a Chrobačka v Ze života hmyzu). Před filmovou kamerou debutovala již v roce 1957, kdy si ji režisér Ladislav Helge vybral pro hlavní ženskou roli Andulky pro svůj debut Škola otců, v němž byl jejím partnerem Karel Höger. Zpočátku představovala optimistické dívčí typy, od poloviny 60. let byla obsazována do postav zralých žen, většinou rozšafných manželek a matek s dobrým srdcem. Poslední výrazné herecké kreace vytvořila po boku Rudolfa Hrušínského v Kachyňově hořké komedii Pozor, vizita! a v Menzelově hrabalovské adaptaci Slavnosti sněženek. Od 90. let se ve filmu neobjevila, ale o to více příležitostí ji nabídla televize, kde od počátku pražského angažmá účinkovala v mnoha inscenacích, pohádkách a seriálech (Sňatky z rozumu, 30 případů majora Zemana, Byl jednou jeden dům, Žena za pultem, Stříbrná pila, Dnes v jednom domě, Doktor z vejminku, Sanitka, My všichni školou povinní, Rozpaky kuchaře Svatopluka, Vlak dětství a naděje, Bylo nás šest, My holky z městečka, Hvězdy nad Syslím údolím, Panoptikum Města pražského, Rodáci, Případ pro zvláštní skupinu, Dobrodružství kriminalistiky, Co teď a co potom?, Přítelkyně z domu smutku, O zvířatech a lidech, Hospoda, Četnické humoresky). Uplatnila se také v rozhlase. Nadace Život umělce jí v roce 2001 udělila cenu Senior Prix. Jejím manželem byl někdejší herec a později pracovník Filmového ústavu Valentin Knor (1932).

Vybraná filmografie: společenská moralita z prostředí moravského městečka Škola otců (1957), povídka Maminka z poetického snímku Touha (1958), podle skutečné události natočené drama Život pro Jana Kašpara (1959), komedie z družstevní vesnice U nás v Mechově (1960), adaptace divadelní hry Oldřicha Daňka Pohled do očí (1961), televizní komedie o mazaném sluhovi Skapinova šibalství (1961), válečné drama podle románu Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen (1963), komorní manželské drama podle novely Alexandra Klimenta Marie (1964), zdařilá adaptace novely Františka Hrubína Zlatá reneta (1965), nepodařená komedie Dva tygři (1966), historické drama o čarodějnických procesech na velkolosinském panství podle románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice (1969), televizní trilogie o životě slavného spisovatele Alexandr Dumas starší (1970), televizní komedie Morčata (1972), televizní orientální pohádka Měsíční kámen (1973), příběh o mladém budovateli přehrady Kdo hledá zlaté dno (1974), pokus o historickou rekonstrukci V. sjezdu KSČ v roce 1929 Dvacátý devátý (1974), rodinná komedie Můj brácha má prima bráchu (1975), ateliérový záznam inscenace Národního divadla Prodaná nevěsta (1975), televizní drama Titul pro hrdinu (1975), televizní komedie podle povídky K. V. Raise Skleník (1976), televizní pohádka O Honzovi a Barušce (1977), volné pokračování komedie Můj brácha má prima bráchu pod názvem Brácha za všechny peníze (1978), komedie o počátcích filmování v Čechách Báječní muži s klikou (1978), tři epizody z dětství Julia Fučíka Julek (1979), příběh desetiletého adoptovaného chlapce Útěky domů (1980), pohádková komedie Zlatá slepice (1980), komedie Půl domu bez ženicha (1980), komedie z nemoničního prostředí podle knihy Adolfa Branalda Pozor, vizita! (1981), televizní drama o prvním milostném vzplanutí Zahrada dětí (1982), adaptace románu Karla Misaře Periférie pod názvem Poslední vlak (1982), zdařilá hrabalovská komedie o velké myslivecké hostině Slavnosti sněženek (1983), televizní komedie Svatební cesta do Jiljí (1983), televizní pohádka Hodina splněných přání (1983), cimrmanovská detektivní komedie Rozpuštěný a vypuštěný (1984), kriminální drama Zátah (1984), trochu fantastická komedie pro děti Kam doskáče ranní ptáče (1986), poetický snímek inspirovaný posledními roky života Karla Hynka Máchy MÁG. (1987), třetí díl proslulé básnické série Jak básníkům chutná život (1987), televizní kriminální drama Zrcadlo nenávisti (1987), televizní pohádky podle literárních předloh Jana Drdy Motanice (1988) a O hloupé havířce (1989), televizní adaptace povídky Karla Čapka Smrt barona Gandary (1990), televizní sarkastická komedie na téma manipulace Hodina obrany (1991), televizní drama na téma štvanice po česku Milostivé léto (1991), televizní komediální drama Svědkyně (1991), televizní drama podle nedokončené prózy Karla Čapka Život a dílo skladatele Foltýna (1992), televizní tragikomedie z období normalizace Kafka to taky neměl lehký (1992), televizní pohádka O zázračné mouše (1993), televizní komedie Pozvání na večeři (1993), televizní drama z prostředí domova důchodců Čas jeřabin (1997), televizní komedie podle knihy Karla Poláčka Doktor Munory a jiní lidé (1997), série komediálních šermířských pohádek Zkřížené meče (1998), Zvonící meče (2000) a Zázračné meče (2001), televizní adaptace Moliérovy komedie Lakomec (2002).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 12. 2021
Autor: -red-