zrání

Biologie / Psychologie

Biologický proces projevující se zákonitou posloupností vývojových (evolučních, rozvojových) a zánikových (involučních) změn ve stavbě organismu a ve struktuře dějů zprostředkujících duševní dění; spolu s učením základní proces utváření a vývoje osobnosti. Posloupnost dílčích změn v průběhu zrání má charakter pevného sledu kroků (algoritmu), v jehož obecně shodných obrysech dochází k individuální diferenciaci rychlosti, rovnoměrnosti a dosažené úrovně vývoje. Rodově stejná základní osnova zrání je předávána geneticky. V genovém programu, ovlivňujícím především zrání nervové a endokrinní soustavy, jsou dány možnosti a meze tělesného a duševního vývoje jedince. Jejich uskutečnění je však vázáno na podmínky vnějšího prostředí, v němž zrání probíhá. To je patrné zejména u tělesného vývoje lidského plodu: různé orgány a tělesné soustavy se vyvíjejí v pevně daném sledu a každá z nich má kritické období, v němž je vysoce citlivá na nepříznivé podmínky rozvoje a zvláší zranitelná škodlivými vlivy. Totéž platí o vývojových psychických strukturách pro období dětství (S. Freud) či celoživotního vývoje (E. Erikson). Skutečný průběh zrání závisí na procesu látkové výměny mezi organismem a prostředím, která je nutnou a zároveň omezující (limitující) podmínkou pro růstové pochody v organismu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 3. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: determinanty vývoje, vývoj psychiky.