Wim Wenders

[Vendrs], *14.8.1945 (Düsseldorf, Německo), vlastním jménem Ernst Wilhelm Wenders, německý filmový režisér, scenárista, producent a herec. Jako syn lékaře začal nejprve studovat medicínu, kterou však nedokončil stejně jako studium filozofie. Odešel do Paříže, kde se marně pokoušel o přijetí na známou filmovou školu IDHEC a kde získával filmové vzdělání pravidelnými návštěvami projekcí ve francouzské filmotéce. Oblíbil si především americké filmy 40. a 50. let, což se později odrazilo v jeho tvorbě. Po návratu do Düsseldorfu působil krátce v pobočce distribuční společnosti United Artists a v roce 1967 se stal jedním z prvních studentů nově založené Vysoké filmové a televizní školy v Mnichově. Během studií psal filmové recenze a natočil řadu krátkých filmů, ovlivněných rokenrolovou hudbou a americkými filmy a vyznačujících se osobitým rukopisem a experimentováním. Absolvoval skupině Kinks věnovaným snímkem Léto ve městě, který se stal i jeho celovečerním debutem pro kina. V roce 1971 byl jedním ze zakládajích členů společnosti Filmverlag der Autoren, která sehrála klíčovou roli při výrobě a distribuci děl nastupujících německých filmařů, k nimž kromě Wenderse patřili především Rainer Werner Fassbinder

a Werner Herzog

. Svou profesionální dráhu zahájil velmi úspěšně, již jeho první snímky (zejména Falešný pohyb a Americký přítel) upoutaly pozornost kritiky a posbíraly řadu cen. V roce 1978 odjel na pozvání Francise Forda Coppoly

do USA, pobyt mu však přinesl spíše trpké zklamání, neboť jeho první americký snímek o Dashiellu Hammettovi vznikal několik let, natáčení bylo přerušeno a pronásledováno finančními problémy i tvůrčími rozpory. V 80. letech se zařadil mezi nejvýznamnější evropské tvůrce a natočil své nejlepší filmy, které mu vynesly řadu prestižních ocenění. Jeho nejlepším a dodnes nepřekonaným tvůrčím počinem se stal symbolický příběh rozděleného města Nebe nad Berlínem. Koncem 80. let se výrazně angažoval při založení Evropské filmové akademie a v roce 1996 se stal jejím druhým prezidentem. V polovině 90. let se zasadil o realizaci posledního filmu těžce nemocného Michelangela Antonioniho

Za mraky. Jeho vlastní pozdější díla se sice občas setkávala s rozporným přijetím, nicméně i nadále sbírala mezinárodní ceny. Wenders je majitelem německé společnosti Road Movies Filmproduktion (1975) a americké Gray City Inc. a autorem tří knih filmových textů a jedné knihy fotografií (česky vyšel výbor z kritik, esejů a rozhovorů pod názvem Dech andělů). Wenders je známý i svým vřelým vztahem k ženám. Jeho manželkami byly herečka a malířka Edda Köchlová (1968–1974) a zpěvačka a herečka Ronee Blakleyová (1979–1981), k jeho dalším životním partnerkám patřily mj. herečky Lisa Kreuzerová a Solveig Dommartinová (představitelka Marion v Nebi nad Berlínem).

Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): experimentální kriminální snímek Léto ve městě (1970, + scénář, produkce, herec), metafora o lidské osamělosti a odcizení v současném světě podle románu Petera Handkeho Strach brankáře při penaltě (1971, + scénář, herec), přepis historického románu Nathaniela Hawthorna

Šarlatové písmeno (1972, + spol. na scénáři, herec), příběh novináře a devítileté dívenky s přesvědčivě postiženou atmosférou amerických měst Alice ve městech (1974, + spol. na scénáři, herec), volná adaptace Goetheho Viléma Meistera v aktualizované úpravě P. Handkeho Falešný pohyb (1975; mj. Německá filmová cena za režii), improvizovaný snímek o cestě dvou mužů podél německé hranice V běhu času... (1976, + scénář, produkce, herec), adaptace kriminálního románu Patricie Highsmithové Americký přítel (1977, + scénář, produkce, herec; mj. Německá filmová cena za režii), působivý dokumentární záznam posledních měsíců života nemocného amerického režiséra Nicholase Raye Blesky nad vodou (1980, + scénář, spol. na střihu, produkce, herec), výsek ze života známého autora drsných kriminálních příběhů podle románu Joea Gorese Hammett (1982), psychologické drama ze zákulisí natáčení jednoho filmu a zamyšlení nad smyslem života a umělecké tvorby Stav věcí (1982, + spol. na scénáři; Zlatý lev a Cena FIPRESCI na MFF v Benátkách), v amerických exteriérech a podle scénáře Sama Sheparda natočené melodrama na téma rozpadu americké rodiny Paříž, Texas (1984; Zlatá palma na MFF v Cannes), kultovní symbolický snímek o dvou andělích v rozděleném Berlíně Nebe nad Berlínem (1987, + spol. na scénáři a produkci; Cena za režii na MFF v Cannes, Evropská filmová cena za nejlepší režii, Independent Spirit Award za nejlepší zahraniční film aj.), hudební dokument Noc a den (1990), komplikovaný filozofický snímek Až na konec světa (1991, + spol. na námětu a scénáři), volné pokračování Nebe nad Berlínem pod názvem Tak daleko, tak blízko! (1993,+ námět, spol. na scénáři, produkce; Velká cena poroty na MFF v Cannes), film o tajemném starém městě a meditace nad smyslem kinematografie Lisabonský příběh (1994, + scénář, spol. na produkci), povídkový snímek podle knihy Michelangela Antonioniho Kuželník u Tiberu s názvem Za mraky (1995, + spol. na scénáři, spolurežie M. Antonioni), účast na kolektivním filmu ke 100. výročí kinematografie Lumiére & spol. (1995, spolurežie), kriminální psychothriller Linie násilí (1997, + spol. na námětu a produkci), nevydařený americký remake Nebe nad Berlínem s názvem Město andělů (1998, spol. na námětu), úspěšný hudební dokument o kubánských muzikantech Buena Vista Social Club (1998, + scénář; Evropská filmová cena, Cena americké Národní filmové rady aj. za nejlepší dokumentární film, Německá filmová cena Zlatá kamera za nejlepší německý film, nominace na Oscara za nejlepší dlouhometrážní dokument aj.), tragikomedie podle námětu Bono Voxe

z prostředí oprýskaného hotelu, ve kterém se scházejí podivíni všeho druhu, The Million Dollar Hotel (1999, + spol. na scénáři a produkci, Stříbrný medvěd na MFF v Berlíně), epizoda Dvanáct mil do Trony (+ scénář a herec) z povídkového snímku Dalších deset minut I (2002), psychologické drama na téma válečných a teroristických traumat Země hojnosti (2004, + spol. na námětu a scénáři), psychologický snímek na téma nefunkční rodiny z prostředí vyprahlého amerického venkova Nechoď klepat na dveře (2005, + spol. na námětu a produkci).