Vilém z Rožmberka

Biografie / Šlechta

*10.3.1535 – †31.8.1592, český šlechtic, diplomat a politik, v 16 letech se jako rožmberský vladař ujal rodového dědictví. V letech 1554-1556 v právním sporu s knížaty z Plavna o přednost v Čechách po králi, uhájil starobylou prestiž svého rodu a stal se představitelem české stavovské obce. V letech 1560-1570 nejvyšší komorník, od roku 1570 nejvyšší purkrabí Českého království. Od roku 1566 velitel českého vojska táhnoucího proti Turkům do Uher. Vystupoval zároveň jako prostředník mezi českou stavovskou opozicí a Habsburky. Vrcholu moci dosáhl v 70. letech 16. století, kdy byl zahraničními diplomaty označován jako místokrál v Čechách. Součástí jeho politiky byly sňatky s předními evropskými a českými rody, roku 1557 s Kateřinou Brunšvickou z rodu Welfů (†1559), roku 1561 s Žofií Braniborskou z rodu Hohenzollernů (1541-1564), roku 1578 s Annou Marií Bádenskou (1562-1583) a roku 1587 s českou šlechtičnou Polyxenou z Pernštejna (1567-1642). V letech 1572-1575 vyjednával jménem Habsburků v Polsku o jejich kandidatuře na polský trůn, sám byl částí polského panstva navržen za polského krále, ale kandidaturu odmítl. Přes podporu hospodářského podnikání na rožmberském panství se dostával zejména v důsledku nákladů na reprezentativní renesanční dvůr do značných dluhů. Nábožensky zpočátku tolerantní, postupně se však zapojoval k aktivnější podpoře katolicismu (roku 1584 povolal jezuity do Českého Krumlova, roku 1585 dostal řád zlatého rouna od španělského krále Filipa II.). Zemřel bezdětný, dědictví připadlo jeho mladšímu bratru Petru Vokovi z Rožmberka.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 28. 8. 2006
Autor: -red-