verismus

Novověk

[Verizmus], italský umělecký směr z konce 19. století, zahrnuje v sobě prostředky realismu a naturalismu, vyšel ze společenské reality sjednocené Itálie. Verismus se jako umělecký směr prosadil zejména v literatuře a hudbě. – Spisovatelé ve svých dílech usilovali o pravdivý odraz skutečnosti, o věrný popis životních faktů a lidských charakterů. Teoretikem verismu byl L. Capuana, který měl blízko k Zolovu naturalismu, hlavním představitelem v románu a novele byl G. Verga, který se inspiroval především sicilským venkovem a usiloval o přesný výběr a typizaci faktů, v dramatu G. Giacosa. – V hudbě se uplatnil zejména v hudebně dramatické tvorbě. Vyznačoval se jednoduchou, působivou melodikou, spontánní rytmikou, novými harmonickými postupy, efektní instrumentaci, oblibou exotických hudebních prvků. Verismus připravila Bizetova Carmen. Hlavní představitelé: P. Mascagni, R. Leoncavallo a zvláště G. Puccini, verismus zasáhl, také díla E. ďAlberta, G. Charpentieta a U. Giordana.

Vytvořeno: 26. 10. 2006
Aktualizováno: 26. 10. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Federico De Roberto, Ruggiero Leoncavallo.