substance

Filozofie

Tento termín pochází z latiny, znamená filozoficky trvalý a neměnný základ skutečnosti (věcí a jevů) – podstatu. Pojem pochází původně od Aristotela, který jím rozuměl to první jsoucno, které existuje samostatně a je neměnným nositelem všech proměnlivých vlastností věcí. Z tohoto pojetí substance pak vycházela i středověká křesťanská filozofie (scholastika), zvláště sv. Tomáš Akvinský. V novověku byla substance ztotožňována především s látkou („hmotou“). Susbtanční dualismus R. Descarta vyvolal velkou filozofickou diskusi a byl jedním z hlavních problémů novověké filozofie. Moderní filozofie se buď problémem substance nezabývá a nebo se jej snaží překonat (zvláště tzv. nesubstanční ontologie ). Ve farmakologii se substancí rozumí účinná látka léku.

Vytvořeno: 16. 2. 2001
Aktualizováno: 24. 3. 2024
Autor: JC

Odkazující hesla: Benedikt Spinoza, causa sui, David Hume, Gottfried Wilhelm Leibniz, René Descartes, res cogitans a res extensa, subjekt, substrát.