Sovětský svaz

Politologie

Svaz sovětských socialistických republik, SSSR – založen roku 1922 po svržení cara Mikuláše II. revolucí z roku 1917 a po vítězství bolševické strany vedené V. I. Leninem v následné občanské válce. Nový útvar vznikl spojením RSFSR, Ukrajinské SSR, Běloruské SSR a Zakavkazské SSR. Moc byla v rukou Nejvyššího sovětu, který kontrolovala Komunistická strana Sovětského svazu (KSSS). Po Leninově smrti v roce 1924 se vlády chopil J. V. Stalin. Hospodářství SSSR začalo být řízeno pětiletými plány, v prvních 3 pětiletkách (1928–1942) proběhla kolektivizace zemědělství (z velké části násilná) a byla zahájena industrializace zaostalých oblastí. Chyby v řízení zemědělství způsobily hladomor. Ve 30. letech proběhla série čistek a politických procesů, které zasáhly Stalinovy politické odpůrce, armádu, umělce, sedláky a další skupiny obyvatelstva. Mnoho nepohodlných osob bylo deportováno do gulagů na Sibiři, asi 20 milionů lidí zahynulo. Do roku 1940 vzrostl počet svazových republik na 16 (dobytím a okupací území, rozdělením stávajících republik). V roce 1939 uzavřel SSSR pakt o neútočení s Německem. Po německém útoku na Polsko v témže roce anektoval východní část této země a celé Pobaltí, poté zaútočil na Finsko (Zimní válka). Roku 1941 byl SSSR napaden Německem, což jej přimělo vstoupit do druhé světové války na straně Spojenců. Po počátečních úspěších byli Němci zastaveni v roce 1943 u Stalingradu, Rudá armáda poté nepřítele vytlačila a obsadila Berlín. Ze zemí, které SSSR osvobodil, vznikl po válce tzv. východní blok (zcela pod sovětským vlivem). Zhoršení vztahů se Západem znamenalo začátek studené války a závodů ve zbrojení. Po Stalinově smrti (1953) se vůdcem SSSR stal Nikita Chruščov, roku 1955 bylo založeno vojenské uskupení nazvané Varšavská smlouva. O rok později sovětské jednotky potlačily povstání v Maďarsku. V roce 1964 nahradil Chruščova Leonid Brežněv, roku 1968 armády Varšavské smlouvy okupovaly Československo. V 70. letech došlo ke zmírnění napětí ve vztazích se Západem (smlouvy SALT o omezení zbrojení, účast SSSR na Helsinské konferenci), tuto tendenci však ukončila sovětská invaze do Afghánistánu z roku 1979. V roce 1985 se do čela SSSR dostal Michail Gorbačov, který zahájil politické a hospodářské reformy (např. legalizace dalších politických stran). Projevila se však vyčerpanost sovětské ekonomiky a rostoucí snahy o samostatnost ve svazových republikách. Puč zastánců tvrdé linie proti Gorbačovovi z roku 1991 byl neúspěšný, v témže roce se SSSR zhroutil. Svazové republiky získaly nezávislost, většina z nich posléze vstoupila do SNS.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 10. 2024
Autor: mim

Odkazující hesla: Aleksander Zawadzki, Alexandr Sergejevič Serebrovskij, Alexandr Solženicyn, autonomní okruh, Béla Ilés, Brest, César Muňoz Arconada, československo-polská konfederace, Deklarace o vytvoření SSSR, Dohoda o odvrácení jaderné války, Dohoda o opatřeních ke snížení nebezpečí vzniku jaderné války, Fahri Korutürk, Hugo Hupka, Irina Konstantinovna Archipovová, Marcel Déat, monumentální propaganda, Muhammad Ikbál, ruská občanská válka, Sokolovo, Sovětská armáda, sověty, Státní banka SSSR, údernické hnutí, Žambyl Žabajev, Žaškiv.