Muhammad Ikbál

Poezie

*22. 2. 1873 – †21.4.1938, indický básník, myslitel a veřejný činitel. Psal urdsky, persky a anglicky, jako představitel muslimské tendence v indické kultuře se obracel k muslimům nejen v Indii, ale na celém Východě. Ve své poezii opěvoval tvůrčí činnost člověka a vyzýval k přetvoření života (Poselství z Východu, Hlas karavanního zvonku). Jeho tvorba je prodchnuta humanismem a patriotismem. Je považován za národního básníka Pákistánu. Jeho filozofické a sociálně politické názory jsou však rozporné. Přivítal Velkou říjnovou revoluci i myšlenky socialismu (poéma Lenin), avšak zároveň vystupoval proti „komunistickému ateismu“. Odmítal kapitalistické zřízení, ale současně obhajoval soukromé vlastnictví a individualismus. Svět interpretoval idealisticky jako souhrn oddělených, sebe sama určujících já (Tajemství vlastního já). Stavěl se za vytvoření nezávislého muslimského státu v rámci indické federace.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 6. 9. 2006
Autor: -red-