souhláska

Konsonant – jazyková hláska

, jejíž podstatou je šum vznikající, když mluvidla stavějí výdechovému proudu do cesty překážku v podobě závěru (p, d) nebo úžiny (z, ch). Dělí se podle účasti hlasu (znělé, neznělé), místa artikulace (retné, zubodásňové, předopatrové, zadopatrové a hrtanové) a způsobu artikulace (závěrové, polozávěrové, úžinové), nosovosti, trvání, artikulační síly (napjaté, nenapjaté), sluchového dojmu (ražené-explozívy, třené-frikativy), párovosti (párové, nepárové souhlásky). Viz také hláska

.