psychický jev

Psychologie

Psychologie, sdělitelný (i když ne vždy uvědomovaný), popsatelný a ve formě zkušenosti zobecnitelný důsledek odrazu objektivní a subjektivní reality v psychice jedince, promítající se ve svých důsledcích v různých významech a modifikacích zpětně do všech oblastí lidské činnosti a společenské praxe, kategorie psychické činnosti člověka, tvořící dynamickou součást komplexního psychického pohybu v rámci psychiky, vyznačující se určitými klasifikovatelnými znaky. Aristoteles rozdělil psychické jevy podle vztahu subjektu k objektu na jevy poznávací (kognitivní) a snahové (konativní). V řecké filozofii se udržovaly kategorie logos (rozum) a étos či patos (ušlechtilý cit, cit). I. Kant a J. N. Tetens (*1736–†1807) rozšířili koncem 18. století tuto klasifikaci na poznávání, cítění a vůli, čemuž v podstatě odpovídá fenomenologická klasifikace psychických jevů na jevy poznávací, citové a snahové. H. Rohracher vychází z analýzy motivovaného chování organismu a rozlišuje psychické síly (pudy, zájmy, city, snahy) a psychické funkce (vnímání, paměf, myšlení), které jsou aktivizovány psychickými silami (tzv. postulát psychické síly, vystavený četným kritikám). C. Stumpf dělí psychické jevy na obsahy (jevy) a funkce (akty), přičemž v každém psychickém obsahu předpokládá způsob uvědomování obsahu (vjem, vzpomínka) a předmět uvědomovaného. Jiné schéma rozlišuje obsahové (vjemy, představy, myšlenky), citové a snahově volní stránky psychického jevu (základ modality prožívání promítané psychickou činností do struktury chování). S. L. Rubinštejn pokládá za základní dělení psychického jevu na intelektuální a afektivní procesy, přičemž afektivní procesy člení druhotně na snahy a city. Tím je naznačen vztah mezi psychickým jevem a psychickým procesem, projevující se i v dalších kategorizacích psychického jevu (behavioristické kategorie percepce, motivace spojené s city a učení spojeného s řešením problémů, klasifikace psychických vlastností v teoriích osobnosti, mentalistické kategorie pozornosti a vůle). Třídění psychických jevů (psychických kategorií) vymezených psychologickou teorií dosud nejednoznačně je i přes nesporný vklad teorie systémů dosud nejednotné a poplatné teorie kontextu, v němž k němu dochází.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 10. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: metody psychologické.