metody psychologické



Psychologie
Souhrn konceptualizovaných způsobů sledování, popisu, analýzy a výkladu (interpretace) psychických jevů (kategorií) vyplývající z povahy a pojetí těchto jevů samých. Prováděcí složka (součást) psychologické metodologie. Specifika psychologie daná chápáním psychických fenoménů jako více méně složitých procesů reflexivní povahy, probíhajících v subjekt-objektovém vztahu, vede k výběru a k aplikaci takových metod, které jsou schopny postihnout nejen behaviorální oblast podnětů a reakcí, ale i složité kauzální vazby vnitřní psychické aktivity subjektu (psychická regulace činnosti člověka, dialektický vztah subjektu a objektu v rovině sociálně determinovaných interakcí). Všechny metody psychologické lze zařadit do dvou hlavních skupin: do skupiny metod zjišťování faktů a do skupiny metod zpracování faktů. První skupinu lze dále dělit podle mnoha kritérií (například podle toho, kdo zjišťuje data, jaká data zjišťuje a jakým způsobem zjišťování, resp. registrace, probíhá). Druhá skupina metod umožňuje pomocí užití různých matematických, maticko-statistických, logických, lingvistických (obsahových) a jiných postupů uspořádat, třídit, analyzovat a interpretovat získané údaje při sledování zejména inter- a intraindividuální variability příslušných znaků a pravděpodobnostní (stochastické) podmíněnosti sledovaných jevů. V historickém vývoji psychologie se vytvořily některé alternativy, které se současnou psychologii snaží překonat. Zavádění experimentálních metod do psychologie v 80. letech 19. století vedlo k diferenciaci experimentální a spekulativní psychologie. Pokusné metody se staly synonymem vědecké psychologie, spekulativní charakterizovaly psychologii nevědeckou („filozofickou“). Soudobá psychologie spojuje experiment, pozorování i explikaci v jeden nedílný celek. Rovněž dělení psychologie na introspektivní (používající sebepozorování) a extrospektivní (založenou na pozorování druhých) přispělo k násilnému oddělování obou typů metod, jež současná psychologie překonala pochopením jejich role v komplexním studiu psychických procesů a jevů.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 10. 2005
Autor: -red-