pozornost
Aktivní zaměření subjektu na určitý objekt, který je v dané situaci obzvlášť jasně a přesně uvědomován. Zaměřený a soustředěný aspekt vědomí zahrnující systém orientačních a regulačních aktivit jedince. Aktuální stupeň aktivity psychických funkcí ovlivňovaných psychickými silami (pudy, city, vůlí), na němž závisí kvalita i kvantita obsahů vědomí. Selektivní (výběrový) faktor vnímání, vyvolávající posílení jednoho systému činností na úkor útlumu systémů konkurujících. Pozornost je psychický proces chápaný nejčastěji jako faktor zaměřenosti (přesněji zaměření) vědomí na objekty smyslové (senzorická, percepční pozornost), mentální (myšlenková pozornost) či představové (představová pozornost), jako faktor obecně totožný s určitým stupněm vědomí, jako složka vnímání či motivace vnímání, jako faktor totožný s vědomím „já“ nebo jako doprovodný proces psychické aktivity (výslednice zájmu). Důl. znakem pozornosti je její dvojstrannost: pozornost je jednak spontánně vyvolávána a ovlivňována vlastnostmi působících podnětů (pasívní, bezděčná, neúmyslná pozornost, související se spontánními orientačními aktivitami), jednak je aktivním stavem vyhledávání určitých podnětů (aktivní, úmyslná pozornost jako předstupeň volní aktivity). Zaměřenost pozornosti, umožňující vyhledávání subjektivně významných podnětů v komplexním podnětovém poli, je způsobována vnitřními (potřeby, zájmy, ideály) i vnějšími (síla a rozsah působícího podnětu, jeho přetržitost, novost, změna) faktory. Všeobecnou fyziologickou podmínkou pozornosti je optimální vzrušivost korových buněk v bdělém stavu, umožňující vznik procesu centrální excitace a inhibice, relací mezi vnějšími a vnitřními útlumy i vznik dominanty (vznik zaměření jako prvotní formy pozornosti a zárodek volního úsilí). Základními vlastnostmi pozornosti jsou oscilace (neustálá změna intenzity pozornosti, větší výkyvy pozornosti, rušící její kontinuitu, se označují jako fluktuace pozornosti), distribuce (rozdělování pozornosti mezi více podnětů nebo činností), rozsah (extenzita pozornosti, daná množstvím registrovaných podnětů), koncentrace (intenzita pozornosti, projevující se zejména jasností a zřetelností psychických obsahů, charakterizovaná vztahem nepřímé úměrnosti k extenzitě pozornosti a doprovázená psychickým napětím) a stálost v čase.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
19. 1. 2006
Autor: -red-
Odkazující hesla: kapacita, kognitivní, koncentrace, roztržitost, Théodule Ribot, vigilance.