Nizozemsko
Geografie / Státy / Evropa / V Evropě
Stát v Evropě.
Rozloha: 41 865 km2.
Počet obyvatel: 17 624 600 (odhad 2021).
Hustota zalidnění: 421 obyvatel/km2.
Státní zřízení (rok vzniku): monarchie (1814).
Správní členění: 12 provincií, zámořské autonomní území Nizozemské Antily.
Hlavní město: Amsterdam 872 922 obyvatel (1.1.2021).
Jiná města (1.1.2021): Rotterdam 652 541, Haag 547 757, Utrecht 359 376, Eindhoven 235 707, Groningen 233 218.
Nejvyšší hora: Vaalserberg 321 m.
Významné řeky (jezero): Rýn 1326 km, Máza 950 km; Ijselské moře (IJssel-meer) 1133 km2.
Hlavní etnické skupiny (1.1.2005): Nizozemci 80,9%, Indonésané 2,4%, Němci 2,4%, Turci 2,2%, Surinámci 2,0%, Maročané 1,9%, Antilané 0,8%, ostatní 7,3%.
Průměrný přírůstek obyv.: 0,7% (1991–96).
Úřední jazyk: nizozemština.
Gramotnost: 100%.
Náboženství (2008): římští katolíci 30%, protestanti 20%, jiná náboženství 10%, bez vyznání 40%.
Měna: 1 euro = 100 eurocentů (dříve 1 nizozemský gulden (NLG) = 100 centů).
Hospodářství: vysoce vyspělý průmysl, intenzívní zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 48 313 USD.
Území dnešního Nizozemska bylo ve starověku součástí římské říše, v 5. století jej ovládli Sasové a Frankové. Zánik franské říše v 9. století vedl k rozdrobení země na knížectví, sjednocování začalo opět ve 14. a 15. století zásluhou burgundských vévodů. Roku 1477 se Nizozemsko dostalo pod vládu Habsburků, v 16. století se stalo součástí španělské říše. Vysoké daně, politický útlak a náboženské spory vedly v roce 1566 k revoluci. Krutost španělských vojsk napomohla sjednocení Nizozemska, hospodářské a náboženské rozpory však postupně vedly ke vzniku katolické Arraské unie na jihu (zůstala věrná Španělsku) a protestantské Utrechtské unie na severu. V roce 1581 byl v Utrechtské unii vyhlášen vznik Spojených nizozemských provincií, které velmoci uznaly roku 1648. Během 17. století se z Nizozemska stala obchodní velmoc s rozsáhlou koloniální říší. Po Vídeňském kongresu (1815) bylo Jižní (Rakouské) Nizozemí připojeno ke Spojeným provinciím, čímž vzniklo Nizozemské království. V roce 1830 se od něj odtrhla Belgie, do roku 1890 byla země spojena personální unií s Lucemburskem. Za první světové války zůstalo Nizozemsko neutrální, za druhé jej obsadili Němci. Po válce přišla země o většinu kolonií. V čele státu stanul roku 2013 král Vilém-Alexandr.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
12. 8. 2021
Autor: mim
Odkazující hesla: 's-Hertogenbosch, Amersfoort, amienský mír, Amsterdam, anglo-nizozemské války, Anton Grigorjevič Rubinštejn, Arnhem, Beatrix I., belgické výtvarné umění, Beverwijk, Breda, Cena Jindřicha Chalupeckého, červenostrakatý maas-rijn-ijsselský skot, devoluční válka 1667-68, Dollart, Dordrecht, Drenthe, Edam, Ede, Eindhoven, Emmen, Enschede, Friesland, Frísko, Frísové, Gelderland, Geldrop, Goes, Haag, Haarlem, Hardenberg, Heerenveen, Holland, Hoogeveen, Huizen, Javánci, Jindřich Matyáš Thurn, Kampen, Leeuwarden, Leiden, Libor Pešek, Limburg, Limbursko, Maassluis, Maastricht, Middelburg, Naarden, Nijmegen, Nizozemci, Nizozemí, nizozemská kinematografie, Nizozemské Antily, nizozemské výtvarné umění, nizozemský jazyk, Noord-Holland, Overijssel, polder, Rheden, Rijswijk, Rotterdam, rusko-švédské války 1788-1790, Schiedam, Sneek, Soest, Spojené království nizozemské, Stair, Terneuzen, Tina Blau, Valkenswaard, Veldhoven, Velsen, Venlo, Vlissingen, Walcheren, Weert, Zeeland, země, Zevenaar, Zuid-Holland, Zwijndrecht, Zwolle.
