Holland

[Původně Holtland – lesní země], historické území (hrabství, pak provincie) v západní části Nizozemska

, zahrnující dnešní provincie Noordholland a Zuidholland. Od 10. století říšské hrabství, jež ve 13.–14. století postupně rozšiřovalo své území v boji s okolními zeměmi (roku 1287 připojeno západní Frísko

, 1323 značná část Zeelandu

), v letech 1299–1354 spojeno s Henegavskem

, v letech 1433–1477 součástí držav burgundských vévodů, od roku 1477 habsburského Nizozemí. Jako hospodářsky nejrozvinutější provincie severního Nizozemí hrál Holland vedoucí roli v nizozemské revoluci 16. století a měl rozhodující vliv v dordrechtské

(1572) a utrechtské

(1579) unii. V průběhu 70. let 16. století se Holland fakticky osamostatnil, roku 1581 se stal hospodářským a politickým centrem Spojených provincií nizozemských. V letech 1795–1806 součást Batavské republiky

, v letech 1806–1810 Holandského království, v letech 1810–14 Francie, v letech 1815–40 provincie Nizozemského království, roku 1840 rozdělen na provincii Severní Holland (Noordholland) a Jižní Holland (Zuidholland). Od názvu provincie pochází vžité označení pro Spojené provincie nizozemské a pro Nizozemské království – Holandsko.